Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dávnověk

12. 04. 2009
0
2
649
Autor
Travicka

Rána jsou zase tak mokrá a šedivá

jako tehdy

když jsem přestala doufat

že seberu studené perly ze dna moře

 

to jsem ještě nosila

rolničky na kotnících

abys slyšel

až budu přicházet

 

to jsem ještě nosila

srdce ukryté v sobě

až později

jsem ho nechala roztrhat zvířetem

 

to ses ještě smál

spíš jen tak usmíval

a nebo to předstíral

protože jsem přestala nechtít být šťastná

 

to jsem ještě chytala řeky

do dlaní

a ony mi klouzaly skrz prsty

a mizely i se svými loďmi kamsi pod hladinu

 

Teď už nic z toho není

Jen ta kovově vlhká rána.

 

A velké prázdné srdce.

Jedno.


2 názory

Travicka
30. 07. 2009
Dát tip
To je zamer Orbitale, ono je to trochu jak kronika, jedna vec navazuje na druhou (ovsem ne zde na pismaku), proto se zde objevuji podobne motivy. Pokud by ses v tom chtel trochu stourat, nasel bys toho rozhodne vic... Diky za tipy a za komentare, cenim si toho, kdyz nekomu moje radky stoji za to utrousit par pismen.

orbital
29. 07. 2009
Dát tip
trochu se ti opakují nápady z jiných básní, třeba s tím zvířetem a srdcem...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru