Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDávnověk
12. 04. 2009
0
2
649
Autor
Travicka
Rána jsou zase tak mokrá a šedivá
jako tehdy
když jsem přestala doufat
že seberu studené perly ze dna moře
to jsem ještě nosila
rolničky na kotnících
abys slyšel
až budu přicházet
to jsem ještě nosila
srdce ukryté v sobě
až později
jsem ho nechala roztrhat zvířetem
to ses ještě smál
spíš jen tak usmíval
a nebo to předstíral
protože jsem přestala nechtít být šťastná
to jsem ještě chytala řeky
do dlaní
a ony mi klouzaly skrz prsty
a mizely i se svými loďmi kamsi pod hladinu
Teď už nic z toho není
Jen ta kovově vlhká rána.
A velké prázdné srdce.
Jedno.
2 názory
To je zamer Orbitale, ono je to trochu jak kronika, jedna vec navazuje na druhou (ovsem ne zde na pismaku), proto se zde objevuji podobne motivy. Pokud by ses v tom chtel trochu stourat, nasel bys toho rozhodne vic...
Diky za tipy a za komentare, cenim si toho, kdyz nekomu moje radky stoji za to utrousit par pismen.
trochu se ti opakují nápady z jiných básní, třeba s tím zvířetem a srdcem...