***

Chtěla jsem tě utopit

        jako kotě

ale kdo by snesl ten křik

břehů, jež se vylily

        snesl tu tíhu

v okamžiku úlevy

Chtěla jsem tě odpárat

   děravou záplatu

          na duši,

kterou už nezachytím

Říkám si

koupím si nové boty,

když ty staré tlačí

ale není to naopak?

Na břiše čísi prstoklad

        na zátylku

vzdychot uši rvoucí

ten odpor ke všemu

        co nejsi ty

ten vztek na lidi

        jež se nezmění

Ta hořkosladká symfonie,

v níž tě utápím

   jako kotě