Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Les

19. 04. 2009

971

Autor

Marcela.K.

,,...až půjdeš na procházku, půjdu s tebou. Směl bych tě vést za ruku, jako se to kdysi dělávalo?"

Vlastně ani neví, kdy to bylo, kdy se potkali poprvé…

Věděla jen, že od samého počátku jí k němu přitahovalo cosi podivného.

Vzala ho za pravou ruku a jeho dlaň si položila na levé ňadro.

Objal ji levou rukou a přitiskl k sobě.

Vnímala jeho horké prsty i přes látku trička.

Ucítila jemné rty na svém čele a zdálo se jí, že se mu v objetí rozplyne,

pak vklouzne do jeho paží, přesune se do jeho hrudi a…

Mlčeli. Nyní nepotřebovali slova.

Tma je schovala mezi stromy…voněla smůlou.

Konečně otevřela ústa:,,Nikdy, rozumíš? Nikdy!“

Sklonil se, aby jí je zavřel svými.

K čemu slova? Vítr je odnese. On přece ví, že nikdy je nikdy.

Vzal ji za ruku a šli tím vymyšleným lesem, který neměl začátek a nemá ani konec…

6 názorů

nostalgik

23. 04. 2009

Dát tip

... stává se, že oba víme, co by bylo kdyby.. a co nebude NIKDY, tak žijeme z toho "kdyby"... ***

Marcela.K.

20. 04. 2009

Dát tip

Tohle nikdy je to NIKDY až do smrti... to, který se usadí tam nalevo a na který se nezapomíná :-)

Marcela.K.

20. 04. 2009

Dát tip

Tohle nikdy je to NIKDY až do smrti... to, který se usadí tam nalevo a na který se nezapomíná :-)

Ne ne, podstata není vymyšlená, ta z toho psaní přímo žhne. Jen prostředí, příběh... I když, kdo ví? Jen bych rád věděl, co je tohle: Nikdy je nikdy. Dá se s tím provádět různé kejkle (jako že dvakrát minus je jednou plus - čilý mužský výklad ženského Ne!).