Snový můry

Po probdělejch nocích a lednovejch ránech

Znám svý touhy a svý sny,
některý z nich jsou zlý.
Šlapou po jistotách a po duši,
a já v tom lítám - až po uši.
Navíc vím, co chybělo písničce života,
ale to nejde - po mě potopa...

Nebudu nikdy patřit tobě
zůstaneme oba sami sobě.
Máme svý linky, svý lesní žínky,
který čekaj..
svý prince vysněný co nesměj bejt raněný
proto
nebudeš nikdy patřit ani mě
zůstanem každej ve svý třetině

zápasu s nocí

---