Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSchovaná
Výběr: Print
05. 05. 2009
18
15
1332
Autor
Marcela.K.
jako bych nebyla
nebudu počítat
roky co odešly
proč mě chceš milovat?
jako bych nebyla
schovaná před létem
tulím se do mlhy
zase jsem dítětem
kam jsme se vrátili
nikdo se nedoví
o tom jak našla jsem
pohádky v podkroví
tisíce příběhů
které se nestaly?
co oči nevidí
to srdce nespálí...
nebudu počítat
roky co odešly
proč mě chceš milovat?
jako bych nebyla
schovaná před létem
tulím se do mlhy
zase jsem dítětem
kam jsme se vrátili
nikdo se nedoví
o tom jak našla jsem
pohádky v podkroví
tisíce příběhů
které se nestaly?
co oči nevidí
to srdce nespálí...
15 názorů
Marcela.K.
06. 05. 2009Marcela.K.
06. 05. 2009
Myslím, že mimo té kouzelné poetiky je tam zase zašifrováno něco navíc. Jakýsi vzkaz. Zase ne mně! :-) Budiž.
Prolog bych vynechal - příliš mi připomíná Dänikenův otřepaný román Vzpomínky na budoucnost, v němž si autor hraje na myslitele a badatele.
Nemohla ta Nováková prostě říct, že se bojí stáří, po němž už nic nebude? "Vzpomínám do budoucna..." mi nic neříká, ba dokonce mi to zní jako nesmysl. Jazykově to nesmysl i je.
Ale báseň je dobrá, ne že ne.
dědED :-)
Nejdřív se pořád hrneme vpřed a čas jako by nás tam ještě a JEŠTĚ nechtěl pustit... a najednou zjišťujeme, že ze všeho nejradši se ohlížíme. Zdejší čtenáři budou spíš z první jmenované skupiny, ale třeba je báseň i tak osloví.
Marcela.K.
05. 05. 2009
Roky nepočítám,
pohádky jsem nikdy neodložil,
kdy jsem byl vlastně dospělý...?
***