Rypák v zadku

Vypadala jako Asiatka.
Ale v Asii by jí určitě říkali,
že vypadá jako Evropanka.
Každopádně sebou vlekla
nádhernej zadek
a jednoho brejlatýho
vousatýho typa,
co měl určitě něco společnýho s muzikou,
protože si podupával
a dělal
"Tup tu du",
a vůbec tak vypadal.

Nebyl mi sympatickej,
ale mně by nebyl sympatickej
nikdo,
kdo jde za takovým krásným zadkem
a tváří se,
že vrazit do něj rypák
je jeho ranní rozcvička.
A třeba to tak nebylo,
třeba se tak opravdu jenom tvářil.
(O důvod víc,
aby mi nebyl sympatickej.)

Takže zatímco od mýho stolu
postupně mizely židle,
což je metaforické vyjádření toho,
že jsem byl sám
jak nebezpečnej blbec
a že si se mnou nechtěl
nikdo povídat,
já jsem zíral na ten její zadek
a nebo aspoň na to,
co jsem z něj viděl,
a úžíral se skutečností,
že vrazit do něj rypák
není má ranní rozcvička.

A dál nebylo nic.
Respektive dál nic nebude,
protože se určitě vožeru
a na půl cesty
za tím bombastickým zadkem
upadnu
a všichni se mi budou smát
jako obvykle.

No, aspoň, že to prodám
jako
báseň.

24.3.1998 Malostranská Beseda

---