Ulomené parohy

Ležíš nahá na koberci,

vyprávíš o dekadenci,

ve tvých očích ohně planou,

předsudky teď házím stranou,

vrhám se v tvé náručí,

co mi něhu zaručí.

V práci mám tě plnou hlavu,

vůbec nespím, v tobě plavu,

spěchám každé odpoledne,

lásko, v době nepřehledné,

běžím napřed do sámošky,

už se těším na tvé nožky,

kupuji to nejnutnější,

lidé civí, nejsem zdejší,

spěchám jako jelen v říji,

křižovatky tryskem míjím,

zvoním u tvých dveří směle,

sakra, náhle napadne mě,

v tom se dveře otevřely,

už to vím, je po prdeli,

cizí chlap tu na mě civí,

nejdřív mlčí, potom střílí,

odhazuji tašky kvapem,

mizím před tvým novým chlapem,

pár jich dostat do kožichu,

zranilo by moji pýchu,

proto jinam rychle pílím,

umřu strachem, zase šílím,

chybí tady východisko,

náhle ňáké cizí psisko,

skočilo mi pod nohy

a já si zlomil parohy.