Čertova nevěsta

Vraž do mě šém až zajde slunce, se světlem si nehraju. Sako si nechej, chlad pod tričkem mi připomíná, že mě dnes ještě bude třeba. Cítím své tělo a jsme tři. A ještě je nás málo.

Pokud chceš pít všemi otvory. Miluju lepkavost zaschlého vína, miluju natrhlé krajky a noční město.

Neptej se, a lichotky nech zvětrat v půllitru ohraných klišé. A nech si své básně, oči mi těkají jak zavřené opici před experimentem. Buď mříží v nonstopáči s otvorem tak akorát pro mé tělo. Dokresli kulisy neřesti a začni hrát. Je nejvyšší čas!

Ostych hoď koše, uvolni košili, budeme zlobit.

Nechci se rozhlížet, nestojím o rozhled, pluji si na vlně, kde není místo pro dva.

Nespěchám, počkám si, trestné body se ti třpytí v očích, drzé ruce a černá duše, pojď se mnou ven...

Kolik mě bude stát noc s čertem, kterého nikdy nedostanu?

Bezrozměrná noc.

Víno mám ve vlasech a z popelu fousy, nemluv. A nebudu hodná!

Nemám chuť na oběd a plavat půjdu sama, kytky mám v plicích a polibky mi kradou povrch těla. Něžná slůvka mi svazují hrudníček. Ještě jsem nedospěla!

Schovej si dárečky a sleduj mě, jen když se nedívám.

Nebaví mě předvídatelné. V oleji na stole ti prokluzuji mezi chapadly chtíče. Chci tě!

Hřej mě, dokud nám vře krev, zlob, dokud je surovost sexy, chyť si mě, jestli ti v plicích taky čerti nehrajou mariáš, tahej mě za vlasy, dokud se neprohnu jak napjatý luk a střílej!... dokud mám devět životů a fousky od mlíka