Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Noční monolog

02. 09. 2001
3
0
792
Autor
píšťalka

Pro Evu

Za oknem prší osvětlená noc.

Jsem tady. Poznáváš mě?

Cítíš něco, když se mé neobratné prsty

kloužou po jemninké kůži blízko tvého srdce?

Jsem to já, lásko moje.

 

Spíš.

Kradu ti polibky.

Paprsky světel z blízkých ulic

čechrají tvé neposedné vlasy

a já ti  vyprávím o svých snech,

rozprášených v horách.

Možná se ti zdají.

Jsem to já, lásko moje.

 


Polibky se kradou docela často, řekl bych. . . Je ale fakt, že po záplavě existenciálních básní jsou tyhle osvěžující - ani to nevypadá, že by si na upřímnou (a zákonitě pak banální) zamilovanost jen hrály. Což je asi obecně problém "milostné" poezie, nebo ne ?

Krásně zamilované a nádherná věcička pro radost, po tom kolik jsem dnes četl dílek o neštěstí se mi tohle velmi zalíbilo a obrat Kradu ti polibky se mi naopak moc líbí... *

rire
04. 10. 2001
Dát tip
moc hezký, jen se mi (in persona) nelíbí obrat Kradu ti polibky. radši rozDávám místo kradu :))) a ono je (zase pro mne osobně) - co takhle dýchat do vlasů, hladit obličejem, nosem po spáncích:))) ... :)

Mocelaumbra
27. 09. 2001
Dát tip
ksíp....jen tak dál :-)

Albireo
03. 09. 2001
Dát tip
Zalíbílo se mi. Budu čekat, až nám zase zapískáš.

Astrálka
02. 09. 2001
Dát tip
* zamilovaní majú na citovej stupnici asi vyššie číslo * páči sa mi to, slov sa mi zdá priveľa, niet divu, keď je to monológ :o) * naj /Za oknem prší osvětlená noc/ a /o snech, rozprášených v horách/

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru