Toužil jsem

Toužil jsem stvořit dílo.

Dar lidem, kteří mne míjí.

Odkaz dítěti, jenž se nezrodilo.

Poctu všem, v hlíně co hnijí.

Směr duším v bahně  nicoty.

Podanou ruku v beznaději.

Světlo panenské prostoty.

Srdce světa bez kurdějí.

Toužil jsem poznat lásku.

Odkrytí nejhlubšího nitra.

Vklad  života  v jedinou sázku.

Bez  obav  příchodu dalšího jitra.

City měnící se v slova básní.

Duševní pochody, které nepochopíš.

Zvláštní chuť tkvící na dásních

Zločin, co nikdy neuchopíš.

Toužil jsem dotknout se smrti.

V očekávání chladného mrazení.

Stoupající tep jak nitka rtuti.

Neznámá terapeutická sezení.

Lákavé setkání s bližními svými.

Drtivý koloběh nekonečna.

Svůj význam ztrácející splíny.

I zloba se stává přebytečná.

Toužil jsem dny, hodiny, marně.

Svoboden, tužbám oddal své bytí.

Sličně naivitě nabídl své rámě.

Démonu blouznění zasvětil žití.

Tápal jsem v mlze zastřených cílů.

Zaslepen září nepochopení.

V smrtící bestii provdal svou víru

Sebe sám uvrhl v duševní vězení.