Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen a smutek
12. 05. 2009
0
3
341
Autor
Cryoman
Nebesa zčernala, jak křídla havraní.
Stojím tu v dešti, slzy kapou do dlaní.
Stojím a modlím se, k amorům na římse.
Chvějící se ruka, někonečná muka.
To kapka krve do kaluže padá.
Živote zkončil jsi, tady máš záda!
Tiše šeptám:
"A ty hvězdo ranní, teď na Zem v mukách padni."
Chvějící se ruka, vede tě k oltáři.
Slyšící "Ano", tvůj úsměv zazzáří.
A život začíná, jak nekonečná hodina.
Tiše šeptám:
"A ty hvězdo ranní, miluju tě, krásné spaní!"
Nebesa zčernala, jak křídla havraní.
Stojím tu v dešti, se srdcem na dlani.
Tiše tě prosím: "Rychle ho popadni!"
Stojím tu v dešti, slzy kapou do dlaní.
Stojím a modlím se, k amorům na římse.
Chvějící se ruka, někonečná muka.
To kapka krve do kaluže padá.
Živote zkončil jsi, tady máš záda!
Tiše šeptám:
"A ty hvězdo ranní, teď na Zem v mukách padni."
Chvějící se ruka, vede tě k oltáři.
Slyšící "Ano", tvůj úsměv zazzáří.
A život začíná, jak nekonečná hodina.
Tiše šeptám:
"A ty hvězdo ranní, miluju tě, krásné spaní!"
Nebesa zčernala, jak křídla havraní.
Stojím tu v dešti, se srdcem na dlani.
Tiše tě prosím: "Rychle ho popadni!"