Motorky

Motorky

Motorky jsou krásné stroje, někdy však zradí tě

a nevýrazná stopka míjí tě.

Stopka rudá jako krev, která stéká po kolech.

Smrtka je Tvým spolujezdcem a vpíchává Ti do žil slast

- adrenalin je jako mráz.

Svěží je a zastudí, když jiný jezdec Tě popudí

a nejednou jsi rychlejší než on

a rychlejší než blesk, to se stojí za to takhle svézt!

A pak Tě zradí Tvůj stroj, sluch i zrak a už není čas se ptát,

kdo měl vlastně zůstat stát?

Stopka, strom a kamion, to je konec a zazvonil zvon,

zazvonil zvon pohřební, ale Ty jsi přece chtěl být s ní...

Tvá dívka svírá růži černou, chtěla být přece Tvojí věrnou..

Její duše uvadla, jako ta růže, která dopadla

na studenou a chladnou zem, která Tě už nevydá

a dívka slzy utírá.

Je vysoký to most a dívka, která už toho má dost,

země studená ji přijímá a vedle Tebe usíná.