První Hluboký Nádech

První Hluboký Nádech

Pamatujete na svůj první nádech?
Na všechny ty lidi,kteří Vás nosili na zádech?
Pamatujete na svůj první usměv na tváři?
Na všechny paprsky,které slunce na Vás zazáří?

Na to jak je to vzácné už jako mnoho z Vás zapomínám,
každý nádech,který mám již skoro nevnímám.
počet dní,které ke konci života mám, se kratí,
vzpomínám na okamžiky,které smutek mi odvratí.

Svoje první kolo,svůj první krásný spánek,
vzpomínám na ten pocit,když ofoukl mě první vánek.
Svůj první krok i své první chtivé myšlenky,
svůj první vrchol,který podnítil usměv milenky.

První pusu v kině i svůj první opilý stav,
první pohled na zvířata a na pole plné krav.
První pohled na holku a první dotyk kůže,
první trapas,ovšem kdopak za to může.

Vzpomínám taky na první smrt mého života,
první chvíle strachu a chvíle kdy došla mi jistota.
První smutný okamžik a první velké zklamaní,
první beznaděj,že v ničem nenajdu nadaní.

První déšťové kapky a taky svůj první hněv,
pamatuju na to,že rád poslouchal jsem zpěv.
První hádku rodičů a první rozbitý taliř,
vzpomínám, kdy bohatstvím nazval jsem halíř.

Nikdy nezapomenu jak poblouzněn jsem byl kráskou,
když poprvé jsem byl políben svou největší láskou.
První zlomené srdce a taky první smutné rozcestí.
První Hluboký Nádech a život je hra o štěstí.

Ps: Život je šedé místo…a jediné barvy které máme jsou naše vzpomínky…

---