Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIluze
13. 05. 2009
14
7
2243
Autor
Debbi
Vidino snová z dětské doby
ty přízraku mých šťastných let
neznal jsem slzy, nepotkával hroby
kráse se učil nazpaměť
a z hloubky duše, tolik malé
že vešla by se do dlaní
líbal jsem matku na rty okoralé
když hřála mléko k snídani
To co dnes vídám jenom ve snu
bylo tak živé, mělo jas
nenech mne prosit… nečekej, až klesnu
vidino z dětství, znám tvůj hlas
a neříkej mi, že zas zmizíš
v oparu mlhy nad zemí
proč vlastní život zdá se mi tak cizí
vidino dávná, vrať se mi…
7 názorů
je to velmi dobre udelany, akorat nekde kulha rytmus...
skoda- jinak to ma atmosferu a myslenku..
za tip to ale urcite je! /**