Přání v Plamenech

Přání v plamenech

Již není uníku,již není cesty zpět,
ztrácím lásku nádhernou a kroutí se mi svět.
Kdo málo od života chce nemusí dostat nic,
Kdo chce příliš moc již nedostane víc.

Kreslím čerta na zeď ,či hážu perly sviním,
ztrácím holku svou a čas já za to viním.
Čas ,který nejde nikdy vratit zpátky,
miloval jsem všechno ale bylo to krátký.

Trápil jsem se dlouho, ale pomalu to vzdávám,
osud svůj teď já do rukou tvých dávám.
Nerozhodni se prosím špatně a vrať mi lásku,
nesnesu pomyšlení, že přišel bych o svou krásku.

Kdyby si ji viděl když oči se ji třpytí,
nic nad tento pohled není ani čerstvé kvítí.
Již nevím co mám dělat snad jen cestu časem,
kdy řekla mi "jsi jen můj" svým něžným hlasem
Přání nikdy nepomuže ale přece to jen nevzdám,
třeba si mě svlíkni z kůže, ale nic lepšího neznám.