Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIKARUS II.
Autor
Had
Každé večer odlétám branou hvězdného města.
Křídla nenesou mne tam, kam letět nemusím.
A když přeci někdy zabluodím, tam mezi hvězdami,
tak mé srdce mne dovede zpět a nebo k vám na zemi.
Byť prý jsem bájný Ikarus, přec lidem závidím.
I když žádný z nich nemá křídla, létají povětřím.
Vždyť i já bych chtěl umět snít
a cokoliv umět si představit
a věřit svojí duši, že se vrátí, vrátí ...
Slunce mi nevychází ...
Já neumím se smát.
Slunce mi nevychází ...
Lidé pochopte mne, prosím Vás.
Slunce nevychází ...
... i já bych chtěl takhle žít.
Vždy potají se vznáším nad spícími městy
a vnímám vaše snění, ty živé obrazy.
Touha mne trhá na dva kusy
a závist láme moje srdce.
Já chtěl bych být jak vy
i když křídla svá bych ztratil, ztratil ...
Slunce mi nevychází ...
Já cítím se jak stín.
Slunce mi nevychází ...
Ach, pomozte mi najít sen.
Slunce vyjde mi zas ...
... a já budu snít, budu snít !
Stromy rozkvetou modrými květy.
Po obloze poletí pegas se zlatým povozem.
A já poběžím až k obzoru
a tam se vrhnu do prostoru
a budu žít ....
Slunce vyjde mi zas ...
Já nechci prošlý hvězdný prach.
Nemám strach,
bez křídel žít se bude líp.
Slunce vyjde mi zas ...
Lidé buďte semnou prosím Vás !
Slunce vyjde ...