Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMamce k narozeninám *52
28. 05. 2009
1
14
1916
Autor
Chareas
Jsi sluncem mého života
jsi voda, která klokotá
od pramene údolími
každý pozná Tvoje rýmy.
Jsi bílým kvítím všech strání
jsi radostí na počkání
jsi růže, které si cením
jsi lékem i pohlazením...
14 názorů
Jednoduchých říkanek k narozeninám jsem v životě napsala taky dost, možná většina lidí. Rozdíl je v tom, že mi je jasné, že to jsou říkanky a ty prostě na literární server nepatří. Kdybych je sem přesto dala a čekala u nich hlubší kritiku (kdybys ji nechtěla, nebyl by tu totiž na to prostor), tak bych musela nutně čekat i fakt, že mě za to tady nikdo chválit nebude nebo leda možná ze soucitu.
Tvou dotčenost chápu, protože tohle byl citový projev vůči drahému člověku, ale současně i nechápu, protože když už jsi to publikovala a tím pádem to nebylo jen pro něj, pak jsi v kritice mohla čekat i reakce negativní. Achjo...
Vaud, Toscana
Nevím, jestli jsem si dobře všimla, ale nezaškrtla jsem požadavek hlubší kritiky, čili o ni nestojím (u jiných hlubších básní to dané mám). Navíc může mít dílko v kategorii "jen tak pro radost" a potěšení hluboké myšlenky? Chtěla jsem "jen" pohladit, a vy mi to vracíte kameny... Tak dobře, ponaučení pro příště... Asi jsem jednoduše bláhová, a jak je výše, možná bych se měla vrátit do základní školy... Moc dobře mi tam nebylo, ale některým jsem byla blíž.
Opatrujte se a přeji lepší dny.
Vaud - jako doporučenou četbu bych třeba mohla jmenovat vyznání mamince, které napsal Jaroslav Seifert - mohlo by to být inspirující a příště by už třeba bylo i co hodnotit. ;-)
soucit s lehkosti jsou nedostatkovym zbozim...
tohle rikanka devcatka ze zakladni skoly
mamince se bude vzdycky libit, tak ji proboha posli mamince a bude vse v poradku
jestli ji das na literarni server a dozadujes se literarni kritiky, tak marne premyslim, co bych napsal
žádné polámané kosti se nekonaly, neber si to tak osobně (i když v tomhle případě to půjde asi těžko), příště to prostě udělej tak, že "nebudeš stát o hlubší kritiku", když půjde o nějakou vazbu na osobní vztahy, a pak ti ji sem lidi dávat ani nebudou a bude všechno v klidu.
Toscana: Uznávám, asi máš pravdu... Neměla jsem Vám to předkládat, neuvědomila jsem si, že dnes se už pohledy různí a soucit s lehkostí je nedostatkovým zbožím... Jen mne to prostě mrzí, tohle jsem nečekala. Ať se tedy daří, doufám, že jsem Ti příliš nepolámala kosti.
No víš, pokud by to zůstalo jen přáním pro maminku, pak by asi byla radost u všech zúčastněných a bylo to tak i v pořádku. Jenže tady už chceš kritiku od lidí, kteří nemají na tvou rodinu emoční vazby, čili ti se na to budou dívat jinak, i když je fakt moc krásné, že máš svou maminku ráda.
Mno ale vy se mi snad opravdu zdáte... Nespletli jste si hodnocení kategorie? Ehmmm?
Uznávám, že moji mamku neznáte, ona totiž občas skládá verše, takový zábavný narozeninový legrácky, kterými dokáže příjemně povzbudit a rozesmát na správném místě...
Jsem ale trochu v šoku... Mimo Norska a Diany mám pocit, že jste se dívali někam jinam... škoda, že vás nedokážu potěšit stejně jako mamku, která měla opravdu radost... Snad jindy bude lépe.
Mohu říci snad jen to, že "jsi hable jsi messier jsi kluk, co mi v náručí náhle ožije" - tohle srovnávání svede i opice, docela malá opička. Ale my jsme lidi, takže sem okamžitě začneš házet verše plné umění, nebo se neznám.