Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zahrada

31. 05. 2009
4
5
969
Autor
voedor
Jen tak jsem si sedla
na lavičku v zahradě
a ze školy
ke mně zaznívalo
zmatené štěbetání příčné flétny,
někdo si zkoušel na bicí vojenský pochod,
na klavír kdosi vepsal Humoresku
a piano zazněl ptačí zpěv.

Sedět v zahradě
se skicářem v ruce
moc neumím.
Kroky kolem,
skřivani v břečťanu
a zpoza roha
mě šmíruje zlatá rybka.

A na papíře linky a stíny a sny,
kroky, samé kroky támhle na stráni,
otisky výstav a vidění hvězd,
úkroky stranou a gesta bezmoci.

V týle, jak jsem tak seděla,
zády k drsné zdi
a čelem k nebesům,
jsem ucítila
dvě oči...

Možná mě má za malíře v parku,
hrdinu dní a ilustrátora snů,
vlasy zcuchané romanticky září
a ruce v něm vzbuzují pocity...

Jen tak jsem si sedla
na lavičku v zahradě
a začala uvažovat
nad nesmrtelností střevlíků.
Nad kouzly pěnodějek,
nádherou martináčů,
metály baboček a očima šídel.

Jako to šídlo ukročím,
jestli sem půjdeš,
pustím ten skicák
/na něm zlomky tváří/...

Nekoukej!
Zahraj mi ještě něco...

5 názorů

Bíša
02. 06. 2009
Dát tip
!!!

moorgaan
31. 05. 2009
Dát tip
tva kresba je plna hudby! /***

Norsko 1
31. 05. 2009
Dát tip
takové civilní. Líbí

Rajmund
31. 05. 2009
Dát tip
Fejeton v básni.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru