Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHIV ruku v ruce s drogami
Autor
Jankaaa
Ahoj, dovol abych se představil: „Jmenuji se vir HIV“.
Myslíš si, že není nutné aby ses se mnou seznamoval právě ty? Potom jsem si skoro jistý, že po přečtení těchto řádků budeš vědět, co přesně v mém případě znamená myslet….
Neboj se, jsem skromný, protože ke svému životu do jisté doby vlastně nic nepotřebuji. Neokrádám tě o potraviny, hezké věci a ani kyslík. Umím být skromný a trpělivý, jen abych dosáhl svého-toužím po tvém imunitním systému. Vyčkávám třeba v injekční stříkačce, do které jsem se dostal z jednoho ze svých mnoha sídel- z jiného imunitního systému, člověka, kterého právě ty nemusíš vůbec znát.
Ještě větším překvapením pro tebe bude, když mě dostaneš dárkem od své lásky, se kterou prožíváš tak krásné a romantické chvíle, a nijak tě netíží, že třeba dojde k nechráněnému pohlavnímu styku, nebo, že se z vašich polibků vyklube něco vášnivějšího…Můžeš mnou být obdarován třeba svým nejlepším kamarádem, při „úžasném“ dobrodružství na diskotéce. Za účelem si trošku „přikořenit“ zábavu jakoukoli drogou v podání injekce.
Po této události mi dovol, abych ti představil mojí věrnou přítelkyni (a vlastně i tu, která mi pomáhá si získávat více a více obětí) Drogovou závislost. Ta si tě taky snadno získá. Když si nejvíc myslíš, jaké je to skvělé si občas píchnout, pomalu tě uvězňuje v začarovaném kruhu….
Když si po nějaké době uvědomíš, že nemůžeš vystoupit je už pozdě! Drogová závislost totiž obrátila tvůj život naruby. Ztrácíš přátele, nechodíš do školy a možná tě zavrhnou i vlastní rodiče. Tvým jediným přáním je,dostat svou dávku! Tolik po ní tvoje tělo touží, že i kdyby sis tisíckrát říkal“NE“, přemůže tě nesnesitelná bolest a křeče. A to je jedna z možností, jak se stanu „nájemníkem tvého těla“.
Sotva totiž uvidíš injekční stříkačku, vůbec tě nenapadne myslet na to, že tam na tebe čekám… Prostě ti zní v hlavě jedna jediná věta: „Píchnout si, cokoli ČÍMKOLI!“
Najednou se můžeš uvolnit. Už ti putuje do těla tvá vytoužená dávka a ty cítíš úlevu...Nemáš ale pouze pocit úlevy, ale máš také „nájemníka“, který za pár měsíců začne ve tvém těle ničit tvůj imunitní systém.
Pak už je docela zbytečné psát co bude dál…Pak už tě totiž čeká jenom KONEC.