VODNÍ K

Napsat fejeton na téma VODNÍK bude triviální, řekl jsem si v momentě, kdy jsem byl  před tuto výzvu postaven. Jde o bytost sice notoricky známou, ale zároveň poněkud neuchopitelnou a tím pádem poskytující hodně prostoru k fabulacím, žertům a podobným fejetonistickým obezličkám. Jenže chyba lávky!

            Jak se má dušička nořila do vodnické problamatiky hloub a hloub, zjišťovala víc a víc, jak neoriginální téma se snaží uchopit. O vodnících už bylo řečeno prakticky vše. Píšou se o nich básně, točí filmy, skládají opery. Kdo by si nevzpomněl na Mistra Hakena lezoucího z kašírovaných skruží  jakési pseudostudny a dujícího „Ubohá Rusalko bledá“ ?

            Jakožto tvor zrozený ve znamení Ryb, mám k vodě přirozeně blízko a rád její přítomnost vyhledávám. Nemusí to být ovšem přítomnost příliš intimní, opakované zkušenosti s třetím stupněm povodňové aktivity mou lásku k vodě poněkud usměrnily, nicméně v blízkosti poklidných vodních ploch nalézám zalíbení pořád.

            Na jedné procházce nad jezem jsem neodolal a vrhnul. Kámen opsal předepsanou křivku atmosférou a přistál na klidné hladině.

            ŽBLUŇK!!!

            Vtom mi to celé došlo. Nemám sice absolutní sluch, ale četl jsem o lidech, kteří s tímhle postižením mají povětšinou negativní zkušenosti. Slyší zvonit tramvaje v Gis dur a pípat kasy v supermarketech v těch nejšílenějších tóninách, jaké si dokážou představit. Ale jak je to se žblunknutím?

            Ptal jsem se tam i onde, žbluňknutí nedokázal jednoznačně popsat nikdo. Pravda, drobný rozdíl mezi žbluňknutím placáku a dejme tomu auta nějaké je, ale říci, jaký tón žbluňknutí obecně vydává, nedokázal nikdo.

            Musel jsem tedy přispěchat se záchrannou teorií.

            Analogicky ke komornímu A vydává žbluňknutí vodní K. Ostatně K je to poslední, co nám v uších po slově „žbluňk“ zůstává. K je tón nepopsaný a zároveň nepopsatelný. Vzhledem k absolutní nemelodičnosti drtivé většiny žbluňknutí není třeba ani řešit takové detaily, jako je stupnice K dur nebo K moll. Zahrát tón K na kytaru nebo piano, pokud nemáme potřebu tyto nástroje odevzdat hlubinám, se taky nedoporučuje. Nehledě na to, že vzhledem k existenci různých ozvučných komponentů na uvedených předmětech riskujeme, že výsledné K nebude zcela čisté…. Ale to už je téma pro opravdové experty. My jsme vyvázli z tématu VODNÍ K.

            A je to……….