Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kurs kreativní historie

09. 06. 2009
1
4
1147
Autor
lenns

Nedovolíme nikomu, aby zpochybňoval úspěchy našeho lidu. - Dmitrij Medveděv, prezident ruské federace

Jsem historik a mou prací je lhát lidem. Moje žena píše kritiky restaurací, její práce je také lhát lidem, tvrdí, že máme restaurace, ve kterých dobře vaří. Možná patříte mezi ty naivní lidi, kteří považují lhaní za něco špatného. Některým z vás se možná dělá nevolno při zmínce o falšování historie, pak jste hlupáci. Jakákoliv interpretace minulosti je lež, jakýkoliv výklad dějin je falešný, to, že se vyjde vstříc potřebám dneška, je stejně přirozené, jako natřít starý oprýskaný plot novou zářivou barvou. Jeli to historie, která nás dovedla až sem (čili, my musíme řešit problémy, před které nás postavila), je její povinností vést nás dál (ona sama může, musí být řešením problémů, do kterých nás dostala). Pokud se na nás dějiny dopustí křivdy, je třeba ji napravit. Jak se stalo nedávno. Přestože je naše země veliká, bohatá, slavná a obávaná, prozřetelnost (ta věčně chybující), nám opomněla přidělit dostatek ropy pro náš vzkvétající průmysl. Vedle nás ležel „stát“ Gauzů, malý zbytečný stát za řekou Trun. Stát bez minulosti (práce našeho ústavu) a bez budoucnosti (zásluha naší armády). Jeho chybou bylo, že se neomaleně rozvalil na ropných polích, jejichž velikost mohla plně docenit, pouze naše slavná země. Gauzové, podle dnes již zavržených teorií, jsou velmi starý národ. A také velmi drzý, mají odvahu tvrdit, že odnepaměti jim náležela nejen jejich zem, ale i četná území před řekou Trun (tedy si nárokovali i část mé vlasti). A pak tu byla ta ropa, nešlo jinak. Na náš ústav přišel úkol, jejž jsme už dlouho očekávali, zrevidovat historii Gauzů. Úkolu jsem se zhostil já, coby pracovník úseku kreativní historie. Jenom stručně co bylo o Gauzech až dosud známo. Gauzové, původně pastevci při úbočí Severních hor, byli čím dál více přitahování úrodným údolím řeky Trun. Zpočátku se omezovali pouze na loupežné výpravy, ale pak se v důsledku oslabení Rastanské říše (jejíž součástí bylo údolí řeky Trun) s centrem na východě, usadili v údolí řeky Trun, asimilovali s tamějším obyvatelstvem a začali s utvářením vlastní říše. Nejdříve pár potyček s odumírající Rastanskou říší, pak zase podmaňování západních kmenů atd., atd. Jenže všeho do času, nakonec i oni podlehli vlastní expanzi a přílivu divokých kmenů z Východu, mezi nimiž byli i naši předci, Tastuti. V novém uspořádání se území ovládané Gauzy scvrklo na západní polovinu bažinaté delty řeky Trun a z hrdých válečníků se stali věčně nemocní rybáři. Tak se doposud myslelo, náš ústav ale odhalil nové skutečnosti. Bylo nutné znovu verifikovat veškeré prameny, ze kterých byla odvozena původní verze. Čerpalo se z gauzských kronik a archeologických výzkumů. Gauzské kroniky se počaly psát až 150 let po předpokládaném příchodu Gauzů do údolí řeky Trun, tudíž byly odmítnuty. Ptáte se, proč se k rekonstrukci těchto událostí nepoužily také rastanské kroniky? Nuže, jejich písmo neumíme rozluštit, gauzové své hláskové písmo přijali od západních kupců (nakonec, písmem z tohoto odvozeným píšeme i my dnes, ale i to se možná změní a my budeme jeho původci), zatímco rastanští vzdělanci užívali autochtonně vzniklé znakové písmo, to, že ho stále neumíme rozluštit, není dáno nízkou úrovní naší kryptologie, ale celkovou výhodností tohoto stavu pro kreativní historii. Dále se zjistilo, že archeologové pracovali se vžitým omylem. Sídla, která považovali za gauzská, pohřebiště, která považovali za gauská, zbraně, které považovali za gauzské, šperky, které považovali za gauzské, předměty denní potřeby, modly, všechno co bylo dosud považováno za gauzské, gauzské vůbec nebylo. Čí tedy? Pozdně-rastanské, raně-tastunské (na tom ostatně nezáleží). Podle zrevidovaných archeologických výzkumů žádní Gauzové do údolí řeky Trun nikdy nepřišli. Co ale s gauzskými kronikami, co se samotnými Gauzy? Říkali jsme, že gauzské kroniky vznikly až 150 let po jejich údajném příchodu do údolí řeky Trun. Omyl! Mezitím bylo zjištěno, že vynálezci našeho typu písma, byli staří Tastuti, kteří do údolí řeky Trun přišli až 200 let po údajném vzniku 1. gauzské kroniky. Jak tedy mohli gauzové napsat kroniku písmem, které neznali? Vše svědčí o tom, že gauzské kroniky jsou podvrh. A sami Gauzové? Ti taky. Naši lingvisté pátrali po původu slova Gauz, zjistili, že je odvozeno od starého tastunského výrazu pro lapku, vzbouřence (ostatně celá gauzština je podle nejnovějších výzkumů pouze dialektem tastuštiny). Je možný pouze jediný závěr toho celého. Gauzové jsou ve skutečnosti uprchlí tastuští zločinci a jejich potomci. Zločinci, ale Tastuti. Gauzské území je ve skutečnosti vzbouřená, odpadlá provincie Tastutského státu. Provincie byla vtělena zpět do vlasti, ze slova gauz se stala nadávka, podvržené kroniky byly spáleny, předměty z archeologických výzkumů, dříve mylně považované za gauzské, se poztrácely, architektura padla za oběť válce, nebo musela ustoupit nové výstavbě (ale žádná škoda, naši odborníci se shodli, že je naprosto bezcenná), zatvrzelí zločinci (dříve Gauzové) byli dáni na převýchovu a mně se na výplatní pásce skvěla dost tučná částka na to, abychom se mohli se ženou zajít navečeřet do jedné z našich skvělých restaurací .

4 názory

DaNdÝ
12. 06. 2009
Dát tip
ono někdá do kritiky stačí pár slov a čtenáře to jaksi potěší a ty se zviditelníš. Mě právě ten historik na začátku a dík tý jistý ironii, která je tam vložená nepřišel úplně jako ten, kdo je s tím vyloženě spokojenej, ale ale prostě že se veze a sám to ani kočírovat nemůže, myslím, že je to i hlubčí poloha než jednostrně úplatnej člověk. Já v tom totiž i tu hlubčí polohu viděl, ale ne v tom konci. Asi tak. Dovětek.

lenns
12. 06. 2009
Dát tip
Díky za tip, není to primárně určeno jako kritika Ruska, ale kritika cynického vztahu k historii ( v čemž Rusko ovšem vyniká, ta věta v prologu je z jeho blogu, ve kterém vysvětluje vznik komise proti falšování historie (sic), z ruských oficiálních učebnic se třeba dozvíme, že Lenin a Stalin byli zavražděni agenty sionismu (ve skutečnosti podlehli syfilídě (ale nedá se vyloučit, že byli nakaženi sionistickými agentkami)), Gorbačov, že byl sionistický agent, doba stalinismu je nazývána dobou efektivního managmentu, za druhou světovou může Polsko, které nesplnilo oprávněné požadavky Hitlera, protokoly sionských mudrců jsou stále brány vážně atd.), ten mají všechny totalitní státy. K tomu konci, popřemýšlím o tom, jde o to, že on to dělá hlavně pro peníze, což je sice očekávatelné, ale nic lepšího mě nenapadlo, myslím, že je to dost cynické, on ví, že lže, ale je se sebou spokojený, má dobré společenské postavení, slušný plat. Byl bych nerad, kdyby lidé začali nedůvěřovat historii jako takové, přestože se jedná vždy o konstrukt, dá se dělat poctivě, spousta lidí ji dělá poctivě ( a já si jich za to vážím). Problém nastává (jako obecně ve vědě), když se předem ví, k čemu se má dojít, pokud je závěr hotový před samotnou prací. Všechno je to vymyšlené. Problém je, že se na kritiky moc necítím, některá tvoje díla jsem četl, líbí se mi, že se snažíš psát poctivě. Ale ber to jako závazek, jdu se na tebe zase podívat a pokusím se o něco.

DaNdÝ
12. 06. 2009
Dát tip
a mně se to docela líbilo. A to proto že je to chytré. A m to i pár zajmavejch literárních vychytávek. Já nevím nic o údajích v tom textu - nic mi to neříká, ani nevím jestli to vychází ze skutečnosti nebo je to zcela smyšlený příklad pro dobré načrtnutí hlavní myšlenky dílka. Ale dík tomu prologu to jako čtenář automaticky beru jako kritiku ruska a to je pěkně šibalskej a nijak okatej prostředek. a celý to jede pěkně od toho údernýho začátku, kterej rovnou všechno vysvětlí přes načrtnutí faktů a pak stále se stupňující zpochybňování té historie které vrcholí tím zbořením bezcených budov. Přiměřená dýlka, tak znalecky napsaný - tady možná moje trochu výtka někde jsem se ztrácel myslím v tom pojednání o jejich písmu ale může to být i moje vlastní slabší chápavost. A dalí důležitá věc - je to vlastně úvaha ale skvěle koncipovaná do podoby takového fiktivního příkladu, díky tomu celá ta úvaha má větší sílu. Taky bych k dobru připočet tu ironii, která se v mejch očích táhne celým dílkem ale je myslím trošku narušená tím koncem. Ta tučná prémie je taková oččekávaná věc, já bych si tam představoval spíš něco v stejně jaksi hořké až cynické rovině jako je první věta textu. Něco co by v čtenáři zdůraznilo určitou pachuť a i nedůvěru k historii jako takový, která přec jenom je dycky tk nějako konstrukt. samotnej ten pojem kreativní historie je vážně skvělej a dobře v textu užitej. Takže ode m určitě tip, jen musím trochu přidat lítost, že je tu můj komentík jako jediný to je škoda. Ale autor si o svý čtenáře musí taky bojovat - nejlépe kritikami u cizích děl. Vůbec bych se nezlobil kdyby sme se i třebas u nějakého mého dílka někdy potkali.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru