Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlovo má
17. 06. 2009
5
5
867
Autor
America
Celosvětová krize na literárních serverech!
A je to tady. Globální ekonomická krize zasáhla i písmák. V rámci všeobecné stagnace se snižuje počet tipů alias dýšek.
A kdo za to může?
Díky množství neopatrných, převážně socialisticky smýšlejících jedinců, kteří si tipy lehkomyslně napůjčovali, aby je vyměnili za kladné hodnocení svých paděl, či je jinak zhoubně prohýřili, se nyní celý systém nachází na pokraji kolapsu. Nikdo už si není jistý hodnotou tipu. Nedůvěra k celému systému roste stejně strmou křivkou jako hojnost názorů, že vyšší místa by měla zasáhnout. Celý diskuzní prostor se nyní rozděluje na dva tábory: Básníky levicové a básníky pravicové.
Levicoví básníci, jejichž díla se nesou v nuznějším, soucitném duchu, tvrdě prosazují zachování stávajícího systému neomezeného počtu tipů, který je postaven na komunistické bázi. Pohrdají elitářskými redaktory, snižují hodnotu výběrů a zakládají odbory, ve kterých svou početní silou a vzájemným vychvalováním prosazují kvantitu proti kvalitě. Z historického úhlu pohledu vývoje písmáka, přestože toto označení obvykle častuje pravici, je můžeme považovat za konzervativce.
Samo pravicové křídlo zdejších pisálků je tedy logicky v liberální opozici. Přestože intervenci vyšších orgánu a byrokratickou tvorbu dalších správních rad v podobě kritických klubů obecně považuje za krok zpět, zdůrazňuje, že absence uznatelného měřítka kvality v současné situaci snižuje motivaci a tudíž i produkci kvalitních autorů. Ti posléze emigrují na sice neestetické, ale zato spravedlivě hodnotící servery typu totem.cz .
Jaké je tedy řešení?
Měly by hlavy pomazané poslat do oběhu více tipů na nižší úrok, aby produkce děl ještě narostla? Nebo výdej oběživa naopak snížit, což povede ke zvýšení životní úrovně písmáckého prostoru?
A jak je vůbec možné, že na literárních serverech pravicoví básníci prosazují systémové regulace, zatímco levice tíhne až k anarchistickému pojetí neviditelné ruky trhu?
Milí čtenáři, doufám, že následující větou alespoň některé z vás zklamu: "Snad nečekáte odpověď!"
V rámci postmoderní filozofie, která nyní vládne nejen literárním světem, jsem oprávněn vám tyto problémy pouze přednést, nikoli na ně odpovědět. Každý má podle tohoto hesla svou vlastní legitimní pravdu, takže žádná obecná dohromady vlastně neexistuje. Možná právě toto uvažování je jednou z příčin hluboké filozofické a dnes už i ekonomické recese světa. Smiřte se s tím. V dějinách nezaujímáme místo těch, kteří problémy řeší, ale těch, kteří je vytvářejí. Nedáváme odpovědi, ale pouze klademe otázky. Nejsme ti, kteří tvoří hodnoty. Jsme jen ti, kteří k nim donekonečna píší úvodníky.
A je to tady. Globální ekonomická krize zasáhla i písmák. V rámci všeobecné stagnace se snižuje počet tipů alias dýšek.
A kdo za to může?
Díky množství neopatrných, převážně socialisticky smýšlejících jedinců, kteří si tipy lehkomyslně napůjčovali, aby je vyměnili za kladné hodnocení svých paděl, či je jinak zhoubně prohýřili, se nyní celý systém nachází na pokraji kolapsu. Nikdo už si není jistý hodnotou tipu. Nedůvěra k celému systému roste stejně strmou křivkou jako hojnost názorů, že vyšší místa by měla zasáhnout. Celý diskuzní prostor se nyní rozděluje na dva tábory: Básníky levicové a básníky pravicové.
Levicoví básníci, jejichž díla se nesou v nuznějším, soucitném duchu, tvrdě prosazují zachování stávajícího systému neomezeného počtu tipů, který je postaven na komunistické bázi. Pohrdají elitářskými redaktory, snižují hodnotu výběrů a zakládají odbory, ve kterých svou početní silou a vzájemným vychvalováním prosazují kvantitu proti kvalitě. Z historického úhlu pohledu vývoje písmáka, přestože toto označení obvykle častuje pravici, je můžeme považovat za konzervativce.
Samo pravicové křídlo zdejších pisálků je tedy logicky v liberální opozici. Přestože intervenci vyšších orgánu a byrokratickou tvorbu dalších správních rad v podobě kritických klubů obecně považuje za krok zpět, zdůrazňuje, že absence uznatelného měřítka kvality v současné situaci snižuje motivaci a tudíž i produkci kvalitních autorů. Ti posléze emigrují na sice neestetické, ale zato spravedlivě hodnotící servery typu totem.cz .
Jaké je tedy řešení?
Měly by hlavy pomazané poslat do oběhu více tipů na nižší úrok, aby produkce děl ještě narostla? Nebo výdej oběživa naopak snížit, což povede ke zvýšení životní úrovně písmáckého prostoru?
A jak je vůbec možné, že na literárních serverech pravicoví básníci prosazují systémové regulace, zatímco levice tíhne až k anarchistickému pojetí neviditelné ruky trhu?
Milí čtenáři, doufám, že následující větou alespoň některé z vás zklamu: "Snad nečekáte odpověď!"
V rámci postmoderní filozofie, která nyní vládne nejen literárním světem, jsem oprávněn vám tyto problémy pouze přednést, nikoli na ně odpovědět. Každý má podle tohoto hesla svou vlastní legitimní pravdu, takže žádná obecná dohromady vlastně neexistuje. Možná právě toto uvažování je jednou z příčin hluboké filozofické a dnes už i ekonomické recese světa. Smiřte se s tím. V dějinách nezaujímáme místo těch, kteří problémy řeší, ale těch, kteří je vytvářejí. Nedáváme odpovědi, ale pouze klademe otázky. Nejsme ti, kteří tvoří hodnoty. Jsme jen ti, kteří k nim donekonečna píší úvodníky.