Sázka

Zabili lásku,
byla to bolestivá smrt.

...

Bůh s Ďáblem uzavřeli sázku:
"Kterýpak je větší zmrd?"

Odpověď na otázku,
nechali řešit jistou plavovlásku.

Bůh měl zas prsty v tom velkém třesku,
v Jeho hlavě nezbylo už nic.

Jen Ona,
věčně unavená,
jak dnem i nocí běhá v Jeho hlavě.

A právě na to čekal
ten, co ve stínu, v každém koutě,
stavěl černou díru na cestě jejich mezihvězdné poutě.

Jestliže kvůli Bohu pro něj byla jako koks,
pak jej ďábel poslal na detox.

Jestliže si připadal jako motýl, co se opil vůně jejího parfému,
pak jej ďábel zbavil smyslů řezem v nervovém systému.

Jeho mysl vypláchl krví,
co stříká z tepen toho vztahu.
Ten se ještě trochu mrví,
pak bezvládně klesá na podlahu.

Rudému to však nestačí.
Bere kámen a buší,
dokud proud krve nesmáčí
všechny stěny růžového příbytku,
kde dřív žila láska.

Spokojeně mlaská,
těžce oddychuje.
Natahuje se po kladivu...

..Zbytečně...

...Moc nezbylo, není divu.
Bušil statečně.

...

A On?

V duši má plno prázdných míst.
Před sebou prázdný list.
Žaluje všem, že zabili lásku.

A kdo vyhrál sázku?

Řekneš si, že Ďábel,
přímo se to nabízí.
To, co Bůh zasel,
on však jen sklízí.

To Bůh vytvořil pouto,
jehož zničení tak bolelo,
nebýt něj,
nic z toho se nestalo.

Je příčinou bolesti ten čas, který ztratili?
Řekneš si-hlouposti!
Co všechno spolu prožili!
Tkví tedy příčina bolesti v bolesti samotné?
Troufáš si rozhodnout?
Já tedy ne.

---