Písmák Přesčasová
marxistka u stolu zastírá sentiment
nadechni se a zapomeň - výkřik.
hledání domova postrádá rým
***
Umění kontra hysterie: Teror ve jménu víry (komiks)
11. září 2015 vyšel v češtině (zatím) poslední komiks slavného autora Franka Millera, který vytvořil českým fanouškům dobře známé a díky zfilmování nesmírně komerčně úspěšné tituly 300 a Sin City (Dark Horse Comics), ale je podepsán také pod mnoha oceňovanými příběhy Batmana (DC Comics), Daredevila (Marvel Comics) a dalších komiksových hrdinů. Symbolické datum českého vydání Teroru ve jménu víry (Holy Terror) mělo ještě posílit emoce, které komiks začal vyvolávat ještě před svým vznikem.
Zatímco první odstavec v nějaké podobě obsahují snad všechny upoutávky, recenze a názory na Millerův komiks, dál už jejich autoři sahají k silným a často zcela bezobsažným slovům - kontroverzní, propagandistický, islamofobní, prostoduchý, profašistický a tak dále.
Bez běhu (závěrečná)
zaprášený klavír rozbíjí úplněk
jak připomínkaprosněných dnů
tvé napoleonské pýchy
popsané papíry a tuny korku
Zařazená (z ohlasů písní francouzských)
"chtěla bych umět psát básně
mít talent na všechna slova
popisující to naivně krásné
a nakonec bych tě nechala
Nepolemická k (dále od)
slova odmítají poslušnost
popírají samozřejmost
vynucených konstrukcí
předstírám pozornost
Mezi roky nezařazená
„nemáme si co říct"
pnutí rtů přerývá slabost
- snahu o to se nepřít -
když sny děsí rosa
Experimentátorova naprosto obyčejná
hrozně rád stavím
velké myšlenky na omezené prostory
a sleduji jak padají
lidé okolo
experimentátorovo pozapomenuté klopýtání
unavenost je neschopnost sebelží
bráníš se podstavu myšlenek
uzavřených ve fatalitě kalendářů
už si nevyčítáš správná rozhodnutí
Detaily - co stojí za to si poslechnout?
Bylo 6. 10. 2011 6 hodin ráno, ale ruku do ohně bych za ten čas nedal. Na webu www.
Minimalistická aneb experimentátor se už opět vrací
být bohem je tak těžké
propadánímezi prsty
s listy místo křídel
jsme nesourodé krápníky
Návratová
čísla těžknou červenou
ztrácí vymodlenou krásu
mezi vítěznými náhrobky
hrobníci samozřejmosti
Manifest intuitivní kritiky na Písmáku
V poslední době se na Písmáku začala ve větší míře objevovat díla zabývající se kritikou a teoretickými východisky kritiky jednotlivých kritiků z titulu - oficiálních kritiků - a Krytyka. Samozřejmě se objevil i určitý počet parodických děl, ale to zde už patří k věci samotné, aneb co nestojí za parodii, tak asi nemá cenu komentovat.
Celé úsilí vnímám jako pozitivní a považuji za přínosné, aby byl apel vnímán skutečně široce a zapojili se i písmáci bez kritické funkce. Kvalitativní růst kritiky v tom lepším případě prospěje nejen tvorbě, ale omezí i výtky proti kritikům z titulu.
Blíže k (polemická)
"Bican, Puč a Plánička. "
kroky jsou vzpurné antiteze
keslovůmjak k sokům
jen se přenesoupřes únosnosta dál
Polemická
nebaví mě dýchání
tak někdy vynechávám nádechy
dva, tři
a doufám, že si toho nikdo nevšimne
Polemická k poznámkám (romantická)
na povel slunce nevychází
hledáme útočiště (před) otázkou - proč -
jsme ještě vinni s kameny.
-v nahotě-
Trojobrazově (ne)dramatická (experiment a+++)
jen tak ryju expozice
géniovi do žíly
"třesk se nerodí velký"
ač bytím tak kolize
Dvojrecenze - co od Ježíška?
Přátelé, připravil jsem si pro vás trochu netradiční dvojrecenzi. S heslem - co je mi po jméně. - na rtech i v prstech vám jména dvou recenzovaných knih prozradím až na závěr, aneb dejte šanci knihám bez předsudků. :-)
Recenze první
Jako první vám chci představit dílo do značné míry zásadní, které stovkám (spíše tisícům) mladých lidí změnilo životy a pohled na svět.
Od úsměvu a dál (trojobrazová)
úsměv je pokořený otazník
pochybnost utopená do hrátek
nepřenosných snů v čase
s legální licencí na štěstí
Problémová (experiment a++)
zrazen vlastním světem ignoruju vnější počitky
zadržuju mělký dech - přec spiritus musí ven -
při ostrých myšlenkách do nevnímání podstat
v perverzní imaginaci mám rozvázaná slova
Experiment - Napsaná (a+)
zařazuju vyšší rychlost mezi vlastní oči
a pak sázím ráno za ránem barevné tečky
stejné body co odskakují do úmoru teskní
ale nikdy vlastně nevím ještě sněží nocí
Polemická k impresím (koncept!)
nečekané imprese popírají samotu
precizně okupují pocity jedinečností
když jsme tak závislí na úsměvech
se zrcadlovým hodnocením
lyrická s věnováním / Obyčejná
prudce zkosené obraty slov
nechtějí ven;snad nemohou
najít poprvé sílu k ultimátu
vyřčeny rozervaly zavřené rty
Trojobrazová o podzimu
podzimní déšť smývá chyby šedí
vylhává smutek běžným dnům
do podoby každého vnímání
promočené povahy ztrácí vyhraněnost
Předpůlnoční - lyrická
v dešti se vrší deprese
kolmo do cizích nálad
nikdo nesedí na lavičkách
armáda nohou vřeští v kalužích
Vědomí - experimentální lyrika
nereflektované vědomí v nahotě
pošilhává po totalitě rozpadu
rozsekaného do hrátek
cizích existencí
Něco o stránce (čtyřobrazová)
vytržená stránka sleduje vítr
provokuješ pokořené otazníky
kterým hlas odepřel tajemnost
dotýkáš se vlastních mezí
Trojjedině volná - asi lyrika - snad o lásce? (nebo jaký název tomu dát)
I.
usínám s pořezanými rty
o rychle šeptaná slova
která chtěla být křičena
Obrazová - skorocelistvé dílo na pomezí klidu a křeče výkřiků
štěstí je hereze v pochopení
opírám se o vlastní slova
- modlitby naučené dokonalosti
odmítám mezi vnesenými city
Hranice
I.
úmyslné možná provokuje
nepotlačené svou nahotou
bubnuje naděje do smyslů
Vyřčená
myšlenky tíží ve vzletu
jsem sebeztrátou snů
popelem všech idejí
v přirozené obrodě
Trojobrazová
I.
přesné slovo v myšlence
upadá zbytečnou čistotou
do sterility zcizeného světa
Protestverš
znova ji těžce vodstrkuju
když mi sahá na rozkrok
v blízkosti její hezčí ségry
ta se zase opilá vytahuje
Konečná
neustále sníš o jiné cestě
když ti mizí v další šedi
ve které si nemáte co říct
láska je zbytečně silné slovo
Přiznání
vzdorné prsty u spánku
nechtějí vystřelit mozek
ztracený v cizích slovech
protnuti v ose myšlenek
Nevážně - romantika
zapomenuté jméno kazí den
obléká barvy do diktátu červené
kdykoliv tě chci naleznout
svět zborcen od dveří k oknu
existencionální lyrika
v bytí ztracené paprsky
prozrazují zeď mého těla
zběsile líbají každým dotykem
odhalené křivky záhybů
Jednoobrazová
nazýváme to světem
prostor od očí k očím
hráze mezi dušemi
vzdouvající se nadějemi
Lyrická
nemnoho padlých lístků
zvedá se do nebe
jsou to heretici knih
odpadlíci konformních slov
"letecká"
I.
krvavě rudá pokrývá pobledlé rty
proklínám řečnické otázky
který prokládáš vykřičníky
severní (čtyřobrazová)
nestálé obrazy ukazují k severupropadáš se do kapekkterým slunce vylhává úsměvutíkáš se do kouta v myšlenkáchnejostřejšího úhlu trojúhelníkusvoboda za bezpečí není špatnej kšeftchromatické barvy určují náladukdyž pravda je jak zebrav černobílých kombinacíchmožnost vítězství. falešná naděje loutkových scénpropadlých do stínoher šedé.
Návratová (romantika bez romantiky) - Autor skutečně stojí o vážnou kritiku
jen říct slova jsou metafory myšlenek zavazují a z nudy podvádí ukryté za stěnou banaliity a ty slovo za slovem jak hřebíky se samozřejmostí zatloukáš víko prvně-posledních radosti láska řekne se to hezké pevně uchopené možná šance a iluzorní štěstí teď odbíjí se za pět dvanáctpodlomená vůle je zvonem kainovým znamením věku .
čtyřobrazová
touha je dalším žalem všech nepochopených úskoků ve významech dopředu a pryč rychlost za kvalitu v depresi reflexe nevyřčené vítězí naděje je zástěrkou krycím jménem pro neodhalené iluze možná je blázen trochu sebevrah sbírá obhajobu svého života .
čtyřobrazová nesentimentální romantika (autor skutečně stojí o vážnou kritiku)
otazník uprostřed slov zapírá význam revoluce redukci čísla na první možná jen chyba či statistická odchylka jsou nadějemi snílka schváleno a potvrzeno výčitky místo razítka potvrzují konec a navzdory fyzice ztráta poloviny tíží k nesnesitelnosti
Souhvězdí
opatrné hvězdypropadají iluzičasovosti větspráskané kometytáhnou prosebnápromiň nedořečenýmpolámaný velký vůzzkouší kassiopeiuz násobků pětislunce ve spěchupodtrhává cíleokružních katastrofa my renegátise sklopenými snynatahujeme pohledya mezi tu změťvesmírných veličinumísťujeme souhvězdí(s nápisy od naděje).
experiment - 3 obrazy (poloautomatický text)
I. překažené pohledy narážky na dno odhozené rukavice ke kořenům slov přetínají a svírají spoje rozpojů II. věčné čtvercoběhy ztrácí vstupní lístky kříže povstávají a kolečka vítězí v kostkovaném souboji III. kaligramy neřestí drzosti a sváryodmítly formu rozplizlý čmelák brousí igelitku ve volném verši.
4 obrazy z nové doby, které jsou zachyceny automatickou metodou (autor očekává, že bude vláčen až do roztrhání)
I. sestřelený průkopník pohybu zadržuje dech až do soumraku pochybných teorií chaosu lomcuje na zapálené hranici a nadává na dálniční známky II. zpitomnělý z reklam kupuje si naději na trhu od všemocné konkurence a odmítá předmanželský sex po souloži s nezletilou III. "najdi pravdu ve víně" klopí do sebe krabičáky a doufá v povznesení když víra je majetkem a ten je nedotknutelný IV.
Vypsaná Fixa - Klenot - pokus o rozbor nejen pro aleše-nováka
Klenot pracuje hlavně v nocidomů jezděj taxíky a trolejbusypředstava šťastnýho života jeasi fata morgana, neexistujedneska má v kapse Afghánistánpolicajt je klient-tak se nemůže nic státkdyby přišel další - to by bylona to by její tělo už nestačilo. V úvodu písně představují hlavní postavu - Klenot, která si vydělává svým tělem. Zdánlivě ztratila už veškeré iluze a naděje (častý motiv VF, která tak reaguje na postindustriální ztrátu nadějí), bere drogy. Naděje působí jako přelud.
Krok - dílo věnované mořskému koníkovi, co možná balancuje na hraně sentimentálnosti, ale některé zaujme
poslední skok přes řeky rozhodnutíměsto samo mizí za hranicí světlautíká do tmy bez světla pouličníchproblémů a naučených neřestíprvní pohyb bez jištěnímatný výkřik sebejistotypřeřvaný dotyky ozvěn neúspěchu zjištěníposlední jako prvnízas jeden z mnohapřec´ neobyčejnýv nevyhnutelnostineboj nakonec podá ti zasochrannou ploutvičku
Pohled - ROMANTICKÉ DÍLO - plné všeho nemožného ale s jasnou koncepcí (vhodné pro okamžité čtení i k uschování) - SuperStar
slova jsou neznámou pózouvýslednicí pravdy a iluzekřehké pomezní čáryúspěchu a podlehnutíklameš tak nemluvpodívej se mi do očínespáchal jsem žádnýzločin s úmyslemvěnuj mi pohledvodítko mezi touhamipohozené ke stropusnad nás propojía do chladné nocitoho záblesku světabudeme pokřikovatže láska nezabíjí.
Zvítězíme? (v tuposti)
skřípáme v názorechod konce do začátkuv obrácené spirálepřevráceného vědomíprosazujeme bolests poslušností mezkaprolezu pak k toběv něžnosti možnostízapomeneme na dýkypodkopaných snůzabořených do zada možná v tupostizvítězíme.
Šlapu na tebe
šlapu na tebekdyž tvrdíš že žiješa přitom tvé rucenestíhají házet lopatoupři kopání hrobučekám nahoředole si dáváš kafes Rembrandtempodává ti žiletkua ukazuje na uchopřichází lítostbolest za bolestdoteky svědomíprovokují myslzničenou výčitkouneměl jsem tě zabít.
Doteky slov
doteky jsou něžnými
hraničními kameny
taknevíme ani
jestli zkřížení pohledů
Otazníky (kateogorii posuďte sami:-)
teďhledáme
kách odpo
v otáz vídá
me si
Miniatura o babyboomu
krůpění batolat
terasí cestu světlu
a my spěcháme
jen rychle zavolat
K.O.U.L.E - Hnízdo
elektrizující myšlenky
naschvály nášlapných slov
ve větách se potácíme
ztrácímese pod argumenty
Hold porotě, protože to teta nemůže se slovenštinou vyhrát, ale já se mám rád s porotou, takže podle všech zákonů nám známé kauzality to musím vyhrát, aneb jak se "správně podlézá" porotě (nebo to dílo potom smažu)
smrt
kvality
utopena rychle .
zase sračky kvantity
Průvody
všednost malých dnů
střídá naše tváře
za bolavé masky
prázdných úsměvů
Myšlenky
trhají násmyšlenky
jsou jak svoboda křehké
vzpouzí se jedinečností
a proklínají nás samotou
KOULE - /Niečo o Bohoch/ pocta Háberovi, která je však o koule autora, aneb často se nechávám inspirovat díly chytrých mozků našeho plémě lidského ve smyslu urvaných vět i končetin bytí (Tetajdó - Jozefajdó)
tak
divte se
inspirací je
"credo quia absurdum"
9,58 s
zařvi a líbej mě
strhej ze mě tíži lží
prostě ji zahoď
a nech se unášet
Řeč
mluvíme na sebe
řečí nepochopených
křičíme všemi otázníky
strháváme se každým možná
Vražedné blues
strhnuté závěsy pravdy
ničí iluzi štěstí
se samozřejmostí vraha
podvedli těa zneužili
Průlet kolem...
hrozíš mi průletem
blízko bariér reality
střemhlav i svýkrutem
otočkou jak při tulupu
Absolutně nesměšné dílo o světě okolo nás, tedy v nás, když my jsme svět, nebo když svět jsme my, protože vlastně nakonec ono je nic v ničem, popleto (tetajdó jozefajdó)
P R O Č
vždycky chci
všechno co říká
experiment co čeká
Balada
překrásnáhubenáholka
u novécedule
sezářivým nápisem
P R A H A - tedy R Á J
Koncert
půlnoční změť hlasů
křičících opilé kecy
promoklí na kost
se zmačkaným
Zorničky
zorničky nepozorovanělítají
tikají od východu na západ
i když chceš letět
na druhou půlku měsíce
Napsáno po půlnoci
nahota jenáhodným
ukazatelem pěším
kam se vydat
častoi proč
večerní paradox
večerní paradox
už zase jsme
v uzamčené podobě
zrezavělýchpomníků
ovoce naší zahrádky- KOULE
přijďzaseke mně
budeme zahradou
jemnou a mazlivou
kvetoucí jarní inspirací
Noční obrazotvornost
přímá myšlenka
otravných šelem
falešně i spěšně
prázdného snu
Padání v nepravidelných osobách
P A D Á
padám tak lehce
precizněschovaný
vetřetí osobě
Protikritická vzpoura
nechci hned dělat vzpouru
snad jen pořádky nové
vývoj se zastavil
rychlost je kvantitou
Smyčka
SMYČKA
úplněk v polární záři
slunce na severu
možná najednou
Sluneční deprese
vpijím se do tebe
raněný vlastní zbytečností
zrazený poledním sluncem
když ikara nikdo nechytá
Neurovnané verše
krůček po krůčkupřitom zas nikamnadávájí mi jen
N E Z A N I K Á M
ztracená prázdnádíra
zborcenědnemzní
Divadlo Hlava
Prázdný pokoj čtyř holých stěn
uvnitř nicota i celý širýsvět
divadelní jevištěa nikdešatna
(opona zatažená napůl žerdi)
Vypadnout
Potřebuju vypadnout
sbalit se a utýct.
Jet pouští vyprahlou
znitra lidských duší
Snění
Snění
(věnováno K. Jaspersovi)
Lehký snový stav sduší motá
rozum se drží jen nitkou jemnou
Zrození
svět a já jsme spojeni v tělo jedno
síly a vůle nemají v možnostech své dno.
jsem nad ním i všude vněm
obraz ráje vživotě posmrtném.