V Melodce ne poprvý a tutově ne naposled

V Melodce ne poprvý a tutově ne naposled Tedˇ budu vyprávět jeden příběh, kterej bude možná vypadat trochu jako dyby byl vo mě, ale pozor na to zdání klame, protože vo mě je. Byl to čtvrtek a já doma řek, že du za kamarádkou, kerá vodjíždí na hory, protože my bylo celkem jasný, že mě do Melodky naši nepustí. Tim, že by mě nepustili sem si sice zas až tak moc jistej nebyl, ale proč zbytečně riskovat? Jak to je se ostatně brzo ukáže.Sraz sme měli v šest na české tak sem si šel ještě k Baťovi koupit kaničky do bot. Před obchodem Baťa sem potkal jednoho mýho kamaráda jak vybírá prachy na ňákou veřejnou sbírku. Tak sme chvilku pokecali a pak se rozešli každej jinym směrem. Já na čáru a pak do Melodky, von na nádr a pak na nějakou diskotéku. Na české sem byl kupodivu přesně, ale i přes to už jsem byl netrpělivě očekáván a vyhlížen dvěma mými přáteli, kteří tam prej už asi čtvrt hoďky netrpělivě stepovali, klepaly kosu a čekali na toho idiota co je zdržuje před tou kvalitní hudbou a výborným pivem. No a tak sme mohli po tom co mě kapánek zbuzerovali mohli dokonce i vyrazit. Do naší momentálně fakt vymodlený Melodky sme dofachali asi tak po pěti minutách nekonečnýho popojíždění trajflem ten řidič byl asi fakt mešuke páč s čáry až na kaunicku sme to valili krokem a to široko daleko nebylo žádný auto, jestě štestí že to není daleko, ale i tak dosáhla naše žízeň závratnejch vejšek. A teď už nás od Melodky dělí jen pár kroků a my konečně zakempíme v těch vyhřátejch křesílkách dáme kouř a dobře orosený pivo. Jak sem napsal tak to taky nakonec dopadlo. Tak kolem deváté došel jeden můj spolužák se svou fakt betálnou koc. Tak sem je seznámil s těma vostatníma exotama a všechno bylo celkem fajn. Hodili zme řeč a čas betelně rychle letěl a já už najednou měl bejt dávno v buse na cestě in home tak mě kurva není jasný jak je možný, že tady furt sedim? Tak už to fakt skoro vypadalo, že už asi povalim na šmirgl a pojedu domů, ale vosud je děsný prase a zas to nevyšlo. A to jen proto že sem se u vlezu bohužel pro mě srazil s mym spoluhráčem z rugby s několika jeho kamarádama no a pochopitelně taky s pár špicovéma kámoškama. No a říká poď ještě na jedno jen pokecáme seznámim tě s holkama a bude prdel no a páč sem byl samozřejmě mírně no tak fajn mírně hodně nakalejenej tak mu říkám fajn dem já už sice měl bejt doma, ale beztak už bude kurevskej průser tak už je to beztak jedno. Tak zme kecali a pili no a pili a kecali mezitím volali naši jak divý zjevně už dost nasraný tak sem jim to radši ani nebral, abych to nemusel poslouchat, a aby se tak rychle neprovalilo kde kempim. No a pak už najednou táhlo na půlnoc a já v bětí jedný fakt nádherný, černovlasý satanistky vyrazil poněkud nejistým krokem na rozjez kerej jezdí z nádru. Dojít tam za střízliva je votázka tak zhruba deseti minut, no ale v mim stavu to bylo mám takovou vobavu vo dost horší. No ale dvanáctkovej rozjezd zme nakonec překvapivě stihli a ají přesto, že sem za tu cestu relativně vystřízlivět tak sakra doteď nevim co se mnou ta (pochopitelně v dobrym slovasmyslu pokud to teda de) čarodějka při tý cestě tim kurevsky pomalim šmirglem dělala. Teď už bych sice ňákej popis událostí dohramady možná ají dal, ale to na co sem si vzpomněl sem zas radši rychle zapomněl pač to vypadá takže sem nebyl schopnej absolutně ničeho, ale doufám, že když pak na tomkáču vystupovala a šla spát k jednomu celkem vostrýmu typkovy (možná, že i ve vší počestnostosti pač s ní valila celá partija z MV kromě mě no kurva, že já dycky všechno zmeškám) takže se mě povedlo aspoň rozlučkový efko, ale popravdě řečeno se vo tom dá celkem dost úspěšně pochybovat. No, ale co já se pomalu blížil k domovu a moc do zpěvu my teda nebylo. Ale ten průser kupodivu nebyl zas až tak děsnej, no tak fajn a sorry, ale vobčas kecá každej, ale že ste to vy tak dobrá na todle promlouvání do duše asi nikdy nazapomenu. No ikdyž na to, že sem došel asi vo tři a půl hoďky pozdějc a ještě v dost podroušenym stavu to bylo ještě celkem v cajku.

---