A co zítra?
Nepřiznám to…
nikdy.
I když směješ se mi očima
že miluju tě do posledního nádechu
Kopřivám
Dám si ještě skleničku vína
je jiná
než ta první
ale která není…bez viny vinna
Jistojistě
Zbytečně děláme spoustu věcí
zbytečných
vkonvici voda už zkameněla
řekli jsme si
Malinová
Po cestě lesní
půjdu na konec svých konců
do malinového kraje
do zmrzlinových kopců
Najde mě?
Slíbila jsem…
vanilkou rozvoněl se dům
a vkrbu bříza pálí svoje hříchy,
já svlékla se a šaty dala sousedům
Kočičí zpěv
Slyšela jsem ticho. jak mi přede
kočičím hlasem do klína.
nebyla jsem jediná
kdo nechal se opít sladkým medem
Namaluju tě
Pár tahů štětce,po paměti,tak dobře tě lásko znám,v té barev změti,dokonalé dílobez umělceosahej plátna rámjak klouže mělcedotkni sedotkni se do rumělce.
Hříšnice
Chci jítdo kostela.
Vyndám ze síťovky otlučený prosby,
položím je na oltář a nechámvysvětit.
Hříchy si odnesu s sebou,
Nespěchám
chcinakreslit do oken
jarní tání
a konvalinkám
ukrásttrochu jedu
Pampelišková
Pampelišková
Rozkošně zahloubaná
v komoře dýchací
odkvetlé pampelišky
Objevy
Pořád je co objevovat,
zažloutlé stránky deníku,
slova chci kovat,
dát jim tvar hřebíků,
Hlasy
Hořím písní.
Zkamenělykostitónů
vydechnulžár ve tmě.
Svíjí se hlasy zvonů
Snění
Pokojem bloudí stínve světle svíčektvé ruce nevidímzlehka dotkly se víčeksnad nejsi tu anipředstavo o níž sním. při usínání .
Doteky
Křivkou mých úžlabintvé prsty kroužíchuť zralých jeřabinna ústech máškdyž dotknout se toužícopak mi dášsečteno do vteřinten okamžik pouhýpro který se soužínespočítáš.
Poprava
Mučený na kříži
bolest svou přehlíží
šašek či král.
Poprava zbytečná
Hledání
Bolavé ticho jím,tu k snídani, tu k obědu,to prázdno kolem večeřím,
jsem řekou bez břehů,a mužem bez ženy,jsem pocit zraněný,
co čekal na něhu,jak strom bez kořenů,
jen listím ševelím,
Vy
Světlo jak pomeranč z ulice
bliká a má puls
bílé čáry,hranice
pyšně se dmou
Ne
Všechno jde krásně, nikdo neříká ne
a pak náhle dítě zdechlinu uvidělo.
"Vždyť na té holé zemi prochladne. "
Zkusme svým dechem trochu zahřát její tělo.
Rumová
Opitá vlastní představou
stojím před zavřenými dveřmi
věř mi
nepřišla jsem se sekyrou
Závan okamžiku
Zaskučel vítr,
provětral pukliny v skaliskách
a odnesl bolest,
co měl na jazyku,
Zvědavý malíř
V šeru pokoje
blízko chci stát
zvědavou rukou
co stopy maluje
Podzimní
Zlatavý podzime,
jak mi voníš.
utopeni v listí
stojíme,
Souboj s tichem
Kdo mohl by cítit lehkost smíchu,
sotva probublal
a nechal nás stát tu v hříchu.
Ani ty, ani já, nikdo z nás
Ztraceným korálkům
Dobrou noc na dálku
a snad i trochu z blízka
ztracený korálku
taky se ti stýská.
Oslíkovi
V očích nekonečnost
co chutná po soli
nevyřčená slova
prý tolik nebolí
Hlasy
Chci říct těm hlasům, co slýchám,
chci říct jim, že nikam nepospíchám.
Že slepá jsem a chodím o holi
a neslyším, snad proto mě nic nebolí.
Hrady z písku
Jsou hrady z písku,
co nikdy nespadnou,
píšu si do notýsku,
nedívej se přeci,
Bolíš mě
Na okenní rám
mi buší svými křídly
hejno bílých vran
jako by snad nikdy
Prameny
Bosé nohy v kamení,
rozpuštěná touha v řece,
byla jsem toho plná přece
a kdo není,