Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšehotvor
22. 06. 2009
1
5
1463
Autor
Martulle
Kdysi dávno žil jeden kluk. Jmenoval se Animel a už od malička byl zcela jiný než ostatní. Díky záhadnému procesu se spousty různých genů se z něj stal jakýsi všetvor. Většinou převládali lidské vlastnosti a chování, avšak když si nedal pozor, byl rozrušený nebo to i sám zkoušel, měnilo se jeho tělo jak jen chtělo. Jednou to byl tygr, podruhé zajíc, potřetí orel. V žilách mu kolovala spousta druhů, většinou těch nejznámějších. I kdyby nechtěl, musel s tím Animel žít. Za mala neměl kamarády a v dospělosti si nenašel ani pořádnou práci. Jedinou oporou mu byl jeho starší bratr Spoke. Ten byl jakžtakž normální, až na trochu hadích genů. Žili spolu po mnoho let. Nehověli si v přepychu, ale na přežití to stačilo. Spoke se mohl pohybovat venku a tak jim vydělával. Animel se zdržoval spíše v domě a většinou brouzdal po internetu. Jeden den, když se opět zdržoval na chatu narazil na jednu milou dívku. Většinou se do diskuzí nezapojoval, jen ho bavilo si číst různé myšlenky jiných lidí. Ona dívka mu však napsala, jestli by si s ní nepopovídal, že se cítí sama. Animel se nejdřív zdráhal, bál se že ji nebude rozuměl a ztrapní se tak. Nechal se však přemluvil a po krátké seznamce si vyslechl její příběh. K neuvěření zjistil, že má stejné pocity jako ona. I ona je věčně zavřená doma a nemá přátele. Začali si tak psát a chatovali spolu několik hodin. Další den a další a další. Řešili všechno možné, Animel ji však nikdy neřekl o svém "problému". Po měsíci společného psaní si začal uvědomovat, že má k dívce již nějaký vztah a začal uvažovat, že ji sdělí, co ho trápí ze všeho nejvíc. Pořád váhal a přemýšlel, když se rozhodl, že ji o tom poví. Jen díky ní se totiž zbavil svých nekontrolovaných přeměn a zkratů. Konečně se totiž na něco soustředil.
Po mnoha dnech přemýšlení se rozhodl. Poví ji to. Další den, kdy s upocenýma rukama usedl opět k počítači, byl tak vynervovaný, že se co chvíli proměňoval v jiné zvíře. Obrazovku zapínala opice, počítač pes a na židli usedla kočka. Když se konečně připojil k internetu a byl opět člověk, zjistil že dívka už na něj čeká. Začali typických pozdravem a otázkou jak se ten druhý má. Poté Animel začal sepisovat svou zprávu. Ruce se mu třásly a opět začal měnit podobu. Jako myš napsal C, králík napsal H, pavouk napsal T a tak to pokračovalo. Než však stačil napsat celou zprávu jeho tělo už nezvládalo takový nátlak a přeměny. Zkolaboval a stačil akorát entrem poslat to co napsal.
CHTĚL BYCH TI NĚCO ŘÍCT. NEJSEM JAKO OSTATNÍ. ZKOUŠELI NA MĚ POKUSY A NEJSEM JEN ČLOVĚK JSEM TAKÉ SPOUSTA DRUHŮ………
5 názorů
Chtěla bych poděkovat za všachny připomínky... Takýe abych trochu reagovala... Ten název byl takový, protože byl do jedné soužetě co pořádáme mezi kamarádkama a zadání bylo Zvířata... Ale už je změněné =) O pokračování jsem nějak nepřemýšlela, uvidím... Přiznávám, že to naní vůbec propracovaný ani sanaha nebyla... Šlo prakticky jen zúčastnit se té naší kamarádské soutěže a potom mě napadlo zveřejnit to zde... Ale určitě se na to časem podívám ,poslední dny se stejně pořád nudím u počítače... =) a je mi 15 pro informaci
První věc co přímo udeří, sakra! Proč tak blbý název? proč tak obyčejný název, který nikoho takovou strašnou nenápadností nenaláká! Uvažovat prosím trochu o těchto věcech, který jsou zvláš´t na serveru důležitý! A přitom se nabízí hnedzcela jiný náázev - všetvor, osobitý spojení slov, který bylo první věcí, která mě na textíku zaujala.
A jako další je samozřejmě na místě ten celkový nápad, i to jak si s ním autorka hraje - to jak se mění na té židli, celá ta určitá poetika toho nápadu a i ta myšlenka - že vlastně holka, která je rámcově proti němu asi obyčejná, může mít stejnej problém jako on - to jsou všechno skvělý věci.
Ty míň skvělý - bude to mít pokračování? Já neříkám, že je to otevřenej konec, ale uvedu podle mě největší problém toho textíku - celý to působí jen jako načrtnutej nápad. žádnej vlastně děj, žádnej dialog, nic a nic. Ten bratr je tam jen jako takovej vtípek, jako charakter nemá v příběhu místo. Prostě je to jen náčrtek a přitom by z toho šla udělat opravdu obsáhlá povídka, se spoustou nápadů, vtipnej situací a tak dále. Taky samotný to promeňování vysvětlený tak jednoduše nějakým tím experimentem vypadá až hloupě.
Na jednu stranu je vcelku působivý, kolik se toho do tak kratičkýho dílka vešlo a právě to že na mě osobně to dokázalo zapůsobit. Ale jsem z toho až trochu naštván, že takto dobrý nápadík je nevyužitý tak jak by mohl. Takže moje rada - změnit název a dát tomu všechno to co skutečná povídka má mít. Buď udělat pokračování, nebo to raděj celé přepsat do skutečné povídky, páč takový nápad by neměl zůstat ležet. A za ten nápad dám tip. Ughh a za ten název bych ho nejradši zas škrtl...