Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePomoc
23. 06. 2009
14
9
844
Bůh posílá nám anděly
když vláčíme svá křídla
v prachu
radosti málo
strachu mnoho
že už tu nejsme
pro nikoho
kdo by nám řekl:
mám tě rád
jak šťasten být
a neplakat... ?
9 názorů
nesouce se pres prah roku patrne ztracim hrdost jez bere mi ve svych nizkych domech nevysoko pod stropem moznost nasadit si svou korunu
v onech ocich zraci se posmech
Adamova Eva
24. 06. 2009jejdavilda
24. 06. 2009
svůj sad
(přátelství) z jara osít v létě zalít na podzim sklidit a v zimě z něj být živ
kvůli touze vědět kolik nám toho příští rok vyroste ale bez pocitu viny
nosíme stále nahoru konve vody a aby ty dny dřiny spolu s úrodou dolů
snesenou vyvážily naše lopocení skrze ten čas uvěznění v závějích
kdy teprve doopravdy jsem prací sytí a živý.