Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mezi kapkami deště

26. 06. 2009

921

Autor

Dahlia

Příjemně chladné
kapky deště
dopadaly
na její nahé
tělo.

S pocity štěstí
se oddávala
rozmarům přírody.

Stála tam sama
a naslouchala
snad nejhezčí hudbě
všech dob
- bouřce.

S pocity štěstí
naslouchala hromům,
které jí vyprávěly
ten starý příběh
z nedohledných dálek.

Usnula v bouři,
šťastná jako nikdy
a ony chladivé kapky deště
stále dopadaly
na její nahé tělo.

Stál tam nehybně,
jako socha,
a pozoroval ji
zcela okouzlen
její krásou.

Raději odešel,
aby v sobě uchoval
ten krásný obraz
plný klidu a pohody.
Aspoň na chvíli.

9 názorů

A.H.

16. 03. 2010

Dát tip

ammm... *t*

.

10. 10. 2009

Dát tip

PS : toto není poezie

.

10. 10. 2009

Dát tip

tvoje poezie/próza .. zmíním zbytečné opakování obrazů /bez výsledku/ i samotných slov, které bije do očí.. je hezké že nás někde v půlce ujištěš opět, že je šťastná (po třetí),píšeš že usnula, přičemž pořád prší (je to možné? stále prší) jsem skoro u konce a jediné nad čím se mám pozastavit je nahá děva stojící a smáčená deštěm (chladným 2x), plna štěstí, která náhle usnula. A nyní vyvrcholení - šup a teď tam stojí někdo/něco nehybně, aby mohl vzápětí jít pryč kvůli uchování klidného obrazu ?bubnování deště s blesky a hromy? takže autor mi špatně stravitelný způsobem vypráví rádoby příběh něčeho o něčem (jak tajemná situace) a onen pozorovatel z nepochopitelných důvodů graduje konec nesmyslem.