Ty a já

Byla noc tmavá jako hřích

list stínu ti za víčky plul s proudem nebytí  

v nebi měsíc stál jako slunce mrtvých 

když zavřela jsi oči  

před svítáním  

a já ze zetlelých barev i surových vůní

jsem cítil

v dlaních tvá ňadra těžknout jako klasy srpnové pšenice

a naše vlasy zaplétat do stébel trávy ze světelných let  

pak šeptala jsi jako vítr

a já na tobě spal

ty dlouhé vteřiny jež hoří jako létavice věčného nepokoje

ve zvířecích očích a pohasínajícím ohni

zatímco mnohé je tvořeno jen zdáním

a tichem srdce

tančíme za písní ustávajícího deště

když jsme  

ty a já