Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Potají

07. 07. 2009

779

Autor

tommas

Potají

Přišla jsi tak překvapivě náhle jako bouře

pod havraním vlasem zahalená křehká duše

Chodím kolem tebe s citem tě vnímám celou

Jako matka když dítě hladí s něhou

V očích plamínky ti hoří úsměv tvůj spaluje

Vůně omámí mě hlas tvůj krásně vibruje

Chodím kolem tebe zcela nahý sláb a bos

Nemám sílu se ubránit když směješ se a tak krásně krčíš nos

V duchu tě objímám a hladím krásná místa

Šeptám duši tvé jak krásně je čistá

Chodím kolem tebe naše pohledy se setkají

Tak moc bych chtěl tě milovat no mohu jenom potají

7 názorů

tommas

21. 07. 2011

Dát tip

mozna si to jako zena neumis predstavit.. ale zkus.. predstav si ze to rikas sve mile, milemu.. nikde zadnou carku neudelas , jenom pauzu..

L´esprit.Natali

29. 09. 2010

Dát tip

Obsah hezký, upřímný a pro slečnu určitě hhřejivý:). Jen bych mezi ty věty dala buď čárky tam kde patří nebo to rovnou rozdělila do jiného řádku, Dave má pravdu, člověk se v tom občas ztrácí. *