Obrys

Zrazená chtíčem našich těl,

odhozená na dně mé vlastní propasti,

co navštívím ji vždy,

když vstoupíš mi do cesty.

Nicotný nedopalek,

v šedi se ztrácíš náhle,

ruka tvá hledá obrys rtů,

otáčím se, prorážím kouř..

Rána, co nocí jsou

a v záři úplňku

ztrácím se, utíkám od tvých lží,

umírám s poslední nadějí..

Spoutaná nářky,

co křičíš do tmy,

bezmocná, když nenecháš mě jít..