Písmák Dráždivé pohyby surfbeatu
01. . a poznali, že jsou nazí
cigárem a kiwi vitacitem
zakrýváš si krvavou koblihu u penisu
v kafilerii to tak chodí
Terpentine
vybíhat do skal v nekonečném dějinném rámci
a jen částečně srozumitelnému tichu uhýbat
hlasitými projevy pašácké legrace
a co vidět
Zlatomasé rýhování
je z jiskří řekyobtaženo motorem vonívycpanou zemí, kde půlkruhy spínají boamasitě oddechujících jizevje tady nikdezlatá krása pučícího dřevajako detail tváře v sazích mimastiženého brýlovým hematomemnechá se hladitstovkou po hlenové tkánisbíhá se v útrobách města moderního přežitícoby důkaz vlastní nezpůsobilostipojmout kanyluje tadyúhledně zkonstruované srdce ze stříkanců larevjehož okolnost musí být dutápři každém nádechumimo čas.
Guayana Airways
chci být sestřelen z letištní plochy
kopie jonestownu v padeřicích
apokalyptičtí lidé chámovodu
srážlivost jejich dutin kvičí numerologií
Sladké minuty do rozpliznutí
noci kreslí sekvoje mastku
fichtl, vor a stráž nad hrazdou nedokáže usínat
uhýbavé světlo a ta věc se zbraní v ruce
nahlíží
Vnitřek padacího mostu
(za sebou
sebereorganizační průpravu -
týden ve skladišti nářadí areálu pro aktivní seniory)
pod nohamaoptokabely
Čilské básně
osvěžující metastáze do žaludku
přineste si milující nadhled
inu, léto vesnice ponižující trsy ovoce
dny, kdy jsi nás nacházel psem jsou stejné dny, kdy jsme zdůrazňovali
Mäso nežeriem, no dobrých ľudí si pozriem
Jiní
kteří na březnici musípostávat
/ručníky kolem stehen/
ani v almužnovém věku
23:20
dvacet tři nulapět skupina vyvenčovacích pastorůměří si puls v podpaždí
dvacet třideset mrůžkatá rozedma proplachovací nemociv kombinaci s hlubokým nádechem nevratně deformujeplicní sklípky
dvacet třipatnáct slinění v galerii moře sílípiloti nadace konta míša z houpavé melodie motorek podprahově posuzujíšílenost místa
dvacet tři dvacet piliny hammondek zvou magnetem k zesilovačůmjezdec na nosorožci zespodu podepřen cedulísnápisem kardinál tomášek je pedofilotáčí se za zvukem spokojeného mnutí rukou
Logo vyvlastnění
manžel byl feťák, k hrdlu zvedal éter
a ihned otékal
syna ovládl pocit
individuálního selhání
Medojedí Štúr
tence trnisté hlavy
nad ránem ještě čilých medojedů
pronikají močkou jásotu až do blízkosti uherského palatina
by kromě hnivce inteligence navečír
Raspe!
toho wiesbadenského večerana nočně tlukoucí nosníky odloží gudrun květinyjakožto fresku proti literárním sklonům v přetisku dvou banánových plotůmezi výbuchem a výbuchem- -tohogummersbachského ránazakřupe dojetím otec i kamarádzapne telepřijímač a ještě než vyletí do luftushlédne tříhodinovýtv dokument o přerodu satanského rituálu v křest- -tohohansestadt-salzwedelského poledneodnese vítrvšechny matjesy daleko za stožár středu zeměa gudrun rozkročená do tvaru písmene m vyvrabčená a krásnástiskne tlačítko s obrázkem čtvrté fáze měsíce.
Cigarettes & Flannel
jen tak se zavrtět v teniskách politejch olejem mochny husí
hulit a nosit flanel pozorovat aspirinovej měsíc a falešný záblesky světáctví
z hryzu svýho ksichtu vymazat
a pak se znovuzaposlouchat do kanálu ve výši svýho mozku
Cihlová drť
pod rozteklou zdí, před rozzlobeným davemdělníků z ČKD v kožených bundách místo turbanůvypáčený klíšťata se marně kroutí v lihudnes nebude ta jejich velkáchvíle, dnesnebude ta tvoje stará kára najíždět do stromůhůř se pak zatáčí, nikolivbudem se smát pod falešný plnovousbortit se až dolů ke kostnicizatlučený kůlypevně jako by je někdo zatloukněkdo s obrovským kladivem, někdo kdo ví jak to fungujebortit se cihlovou drtí neboliskutečná voda už neni skutečná, tenhle vztekneleze ven každej den, tu energii jen tak nevychrochtášu pisoáru za tři padesátpojď na koníčky, říká domnělý otec svému odrazu v louži krvepojď si zaskotačit do zábavního parkunašel jsem kyblík a lopatku v hromadě hnoje, ty mojeholčičko s mašlí .
Hugo 1
mezi zrnky TNT kolejnatou lodínese se za ponor chtěný jako ze sta špachtlíopratovaných řemenemsplasknutýa člověkem. v palachově týdnuna loži z preparátu dívčích kokůhltá vůni fialových květů lepidlaaž do kompletního přeslazení mozkuna hromnice ještě v závojích prachu sepisuje kodex hugo1jehož pomocí si dokáže stimulovat robotický amokpouhým hrotem své vůlev den boje za třídění odpaduna břehu kolonie zoltán pálkrmí tě vemenyplnými hlenuto abys byl do roka zdráv
Providence
začínám svou báseň
příběhem o vidění skrze arcibiskupa:
ANO, jedl jsem
v náskřeku podhodnot
Bagety pro Wehrmacht
miloš havel
rozeznáno dle zakřivení horizontu rodné stepi:
ze středu plaku v emoční úrovni nadržení
vznáší se vejčité barely smellu
Jedno varle nezůstalo suché
v roce ortoútesy posedu vyjeví svá tajemstvíodborníci z celých šumavských hošticnaleznou hejna fosilií – kamenné brambůrkyeolit dvojky časopis pro deprivanty v pískovcovém vydáníi ten tvůj nepoužitejsrnčí pesar(mezipláč)totiž: jedeš na trial-porážkovou stagetěšíš se na ukázku japonského bojového umění papírových skládanekcestou všakzbloudíš a po několikahodinové dortové bitvěs tamaríny žlutorukými
ocitáš sev uzavřeném prostoru
připomínajícím interiér bublifukunásleduje zvolání – výkřik – citoslovce a poznání, žejeden ze čtyř autorů evangeliabyl blázen.
Teplo nemoci za svitu skoby
***teď už na to nemyslipohání nás teplo nemoci za svitu skobymoře jako letmé ticho přidušenív plném gestudoprovázím tě až k výbuchumix našich laloků bezmála jikernatípřimrzám bércemdo svůdných roklin stehenních kostízatímco tvá lebka tiskne se k jadérkuživého terče.
Řeka filcek
v dětsky odstřelovací náladě
osvětlen kuřáky palčivé hmoty
tankuju v bloku parking-sever
bodné rty dokořán
Lego v georeliéfu mačet
co chvíli si převladač hlav vznešeně odplivlpostřepu proplétal strusky zvětralinkrompáče, idže, průtahoměryteď nezbývá než čekatněžně se uklonilsvému identickému protějškua požádal jej o tanec---osmset kilometrů pod povrchem – příliš vysokonemít spáry, bělmo by vkrvácelo nosema steklo do dýchacích cestlegov posledních letech nepřijímáani spací pytlenatož improvizovaná stádao cca stodvaceti kilomordách splashe---nalil ses. lehce se dotkl jeho vlasůurychloval setup prudkými přívody kuřecí energienalil ses. a teď se budeš zase všem pokorně omlouvat. nahmatal si umělé vyústění konečníkuvýstup zcela simplexnílego přijímalo.
Rituál zpitvoření
večer si vysprchoval prdel
vzal prášek proti zteplání a byl k dispozici
trojici mužů, kteří raději jednají než mluví
v kresleném snu trhané pohyby lega
Pověz záclonám
když tě psí jáhen
natočí masem k hřebům
a hučení splavu přehluší i rock chudých tabarínů
když tvou kartu s drotárem přebije hammerflash v bechtěrevu
Jůdeodrom
opice-david v kečupové postýlce z díry v hlavě
moc žeryčí náladu nemá
ale hurvajze dá
žádost je třeba podložit odznáčkem svazarmu
New Greek Adigha
tohle je nebo není nová ampule k utišení
tohle mi jedno je
úplně jedno A jakože adigha
A jakože nevěřim tichem nevěřim násilím
Nášlapný pole
taky ležíte na podebraný zemi a čekáte jestli vás pohřbí v žumpě či spálí s odpadky
takyvás pouštěj po skupinkách ventaky můžete dohlédnout až
do polí
běhat v lodičkáchkasat si podkolenky až k řitibavit se o individualistické etice, japonských korfbalových klubech a únosech syndikalistů
1 9 9 9
mé děti
hrají doom do půl třetí
ať světlo rotačáku nikdy neoslepí jejich dojemně šimpanzí očka
na woodstocku je to samý nookie a dusot martensek
Šátkem ke zdi
já a slon ze sklaprcháme deštěm do kotcůříkej nejsem váš nejsem váš dlaněmi zakrytá ložiska hnisuzestárlý na popel vzpomeň: obočí oholená na kost, řev barakudy za zády, saxána s gumou v chlívěpředtím než vyrazíš měkkým proti hřebůmsleduj své slzy jakmile promluvímsleduj svésliny jakmilezfrivolním krásný a nehybnýv ulicích hor já a slon ze skla prcháme deštěm do kotcůpod tlumičem už třetí půlměsíc za nebem stále sychravo severní hvězdy v mrákotách naříkej nejsem váš nejsem váš dlaněmi zakrytá místa propadu masazestárlý na bordel mé pomoci se nedovoláš.
New Columbine Boogie
nepřítel nestačí umělé úspěchy
prokládá luskáním prstů
má jenom zdlouhavá řešení
málo času a columbine
Červenočerná fotka tlusťocha, návod na obsluhu kuchyňského nože a deset tisíc žádostí o přesun v čase
severní svět před explozí
je horší se nedívat ale stejně slyšet
na hajzlu kdebydlim
přes roztančené závěsyočistného průvanu
Hajlovat prdelí
něco v tom žrádle plakalo
ani jsem se neotočil
jenom rozevřel náruč děsu a přehoupl se přes okraj
závěsné fontány
Lízin let do WTC
vysvitlo sklo udeřily do tváře
vaše postoje, zdi z kartonáže se prohýbly
ve směru kožených letadel, poslouchej
zvuky krmení racků korkovými uzávěry
Termidor
Cokoliv
postavené ke zdi říhů, luční kobylky v dlaních rozmačkání
co je mi po nich tak se mi spí
ve dnech ublížení
Královna Kamerunu
Dojit rotačně rovně rozklížení nácové dosud
sami spojitelní, sami v gumách roztahovací pracky
necky plné panáčků na házení z oken
slepí utíkají
(obraz 17)
(interiér bytu, feld stojí vprostřed pokoje pouze vzahnědlých slipech.
u své neholené hlavy drží archetypální model mobilního telefonu)
to jsem já, maríněnko
(na druhém konci telefonního spojení se ozývá krátké, úsečné zamečení)
SA marschiert /mit ruhigfestem Schritt/
aušlus svítící lid pro každý druhý věknech ležet za sebousenzační beton, krůtičkoty víšty víš kde nás vyčmuchatprásk. a kožení panáci za sklemráno hoří žízní. nech ležet za sebou a vsiť košvšak taky zahoříšvšak taky zůstaneš hurvajzně stát vprostřed kozlího panství senza, senzaa bude senzaa bude červeno před očimaa bude čurákem mířeno k zemi
vidím že čtetemoje pantauí slovanikdo z vás nemá půvab váš plyšodňali za nocioni kameny do oken, oni stávku za rohem, oni tři dny násilíjejich kazatel ještě žijejejich šššššvýcarsko dodnes žerez židovskýho zlata křišťálových nocípřijeď v januáru.
Obraz mužného čeledína a kohoutka
a když se ohlídneš --- hora ze zlatatlupa vycpaných čardášových tanečnic třesoucích se studemneplač neteč z nosu už je zase čas
ulevit bratrům v utrpení
myvždy zastavitelnínapadnutelní zezadupostavy k pláči zulíbané, musíme se dostat zpátky do místkde to vonízpátky do země, kde sme se rodili po stovkách
kde sme sihýčkali obraz mužného čeledína a kohoutka. trochu prázdna slýchám, vstávám čelem k bidýlku. zrádcem v každý denať mi někdo řekne. co je teda správnýco stojí za trochu toho násilía co už vadíaž se vyřeší budoucnost onoho kusu zeměpode mnoubudeme zase zářit.
Tak proto stojí všechen jateční dobytek ve tvé frontě
O několik dní později plamenných
táborových projevů
křišťálové ruce hladící si strupovitý obličej
klesly na leopardí koberec
Bod v konečnu
jedu jenom rovnějsou časy obrů hrozících podél cestještě dva tři roky zpátky můj neobličejtěsně zapadaldo prázdných forema každá sestra byla hvězdou
ještě jedu peklemtušícíbod za překážkoukus místa hluboko v pancíři
kde to lze najít
vím ze samozřejmosti. a už žádné já, onijedu jenom peklem, ocel není hráza čas nečiní překážky, poseté kol cestyzárodečné kříževím co jsi, v iluzi dalších věkůdveře kterýma se chystáš vystoupit
Oknem
zůstávám ohrazen
slepou čárou
tři kýble pytlůz dosahu
ne.
Poblij mi prdel
najednou tvé slzy
rozbřednou a vracíme se
ještě nás čekají výtěry
nozder
×××
ten stín za dveřma - to jsem byl skoro
jenom já
18, 30
dříve mě opouštěly síly, zrukou padaly
Moje jediná fotka s knírkem
není divu, není zvednutí nohy bezpařezu. slábnuu rohovýho praporu, černorudýho jistě. moje myšlenky (asi dvě). přepadnout, ukrástutéct (takže tři)mám vyhlídku na varšavu.
Lost Trockij
leon mi přikázal: sestup k lidem
nad jeho hlavou
vysvitlo slunce
. a dál už to znáte
Inzucht
věřímv pomstu po telefonučistou gentlemanskou odplatu, která nekončí jenomsmrtí nebo fyzickou újmou. věřímv pomstu na dětech
stvořitelvybral tvoje rodiče ze stejnýho stádato bude důvod, proč seš tak divnejproč věříš i když je jasný že bůhjeprvotním zdrojemtvý nedostatečnosti
katoličtí doktořiuž tenkrátkdyž tě mámě vytáhli z prdelea shlédli obličej opičích rysůpočali nevěřit
Vnitřky vnitřky vnitřky
ležim dál.
uvnitř ospalého . vy noví lidé. těžko popsatelní
máte to uvnitř
vidim vás říhat na mém hrobě.
(Sieg)Heilige Nacht
každýho roku
bláznivá holčička v klecovym lůžku
nemůže usnout
z betléma skřetů snáší se koleda
Žlutá stěna
můj dýler šlapal na hlavním nádraží
protloukal se noční špínou s černou páskou přes oči
za hromadou smutečních oznámení co nosila mu paní ve svetru
zachytával pohledy potenciálních zákazníků
(obraz 29)
(zatemnělá scéna, feld sedí obkročmo na židli)
. prožil jsem půlku života bez boha…
(vstává, roztahuje paže)
každým dnem…vpravili do mě hrst prášků…po kterých jsem se cítil
(obraz 4)
(interiér panelákového bytu, feld leží na zemi uprostřed pokoje)
deset let mi tě nechtěli ukázat…
(hladí plyšovou vránu)
…jistě i já jsem ti chyběl…ach, maríněnko moje
Měl sem pravdu
měl sem pravdu, sloní muži
všechno se to potvrdilo
lezu po vyjetejch kolejích bílejch čar
jezdim po vytasenejch zákopech přímo přímo
20th century fox:
vidíš mě každej den vkomiksu
stojim hned vedle debílka nápadnej vkaždym okamžiku
ikonický vykreslení hrdiny z barikád
pohlednej typ v cool hadrech srudou páskou
Pre-krema
Šumícím městem před oponou
ozdoben drátem se potácí fremena
vkostýmu emíra
v jekotu hasičských sirén se ztrácí
Mrtvá investice
našel jsem se v prkenném sitkomu a teď musím čekat
než zabere růžový prášek
a objeví se zpátkyjiskérka vočích
jsem
Algezie
začalo to husákem.
podělával se jim. nikdo nevěděl co s tim
mandát eště dva roky. co s takovym volem
kterej se kdykoliv posere.
My-Lai massacre
15. 3. 1968
se mi dnes spalo náramně
ale ranní vstávání, to zatracený ranní vstávání.
Dough Stevenson, Tony Silva "padlej na palici" Rabinowitz a Steve Murphy se už chystali hledat mejdlo do sprch
Pevnostní, č. 22
jé, dřív schován za plentou ohradovou
dařilo se mi klamat a pohazovat patkou
mé pomněnky vočích se protáčely vbocích
a tiše, možná i nahlas
Tady
vzbouzím se špínou
opilá herečka z plakátu na mě hází ranní tekutiny
pohled ven přes zacákaný okno
špatná vláda se nestará o své chlívky
Slovan Bratislava
špatná serenážní hospoda pod palmami
zkurevsky zkurevsky
zblivno jak pod krocanem, když ho žerou
na díkuvzdání
Jeptiška Františka
slýchám neslýchané
z tvé brunátné tváře sálá klid
obličej zakulacen, brýle tlusté jako bible sama
dýcháš mi do kolen, v divném černobílém úboru na tělocvik
Děti! K obědu!
už psa mám za nohou
však inteligenčně nestačí
mířím na hlavu, kam jinam
zakňučí a do pytle s ním
Stezkou
dnesobleču obzvláště záplatovanou pytlovinu,
chatrnou jak má víra v jehličí
svojí káru z houští vytasím, skočím na lep řečem o špatném podzimu
až moje dvojka promluví řečí štěkavou
Vysoká - cíl mé střelby
miluji zvířata na útěku
klapot jejich kopýtek
jelení topánky,smutná očka
kdyžhroutí sev mechu
Ušatý peklo!
fakt nevim jesi to tak dělají všichnipáč na světě NENI dost ušounůaby nebyla potřeba šikanovat i jiný sorty
znám teda jednohoa ten je fakt ušatejteda nenialekvůlivá svýmu kopancinatahuje uši od lebznyco nejdálaby byly delšía ještě delšíaby byly největší
na celym světě
a myslí si, že tohle. že tohle je punk
Ste směšný
básníci sebestřednosti
co vám to zas přeletělo přes hlavy
postavili ste se do řady
a začali tvořit
Havrane
Havrane v prdeli můj
co nářků do uší tvých vyslal jsem
teď krákáš miza hlavou
ocas plný peří
Smrt a kladivo
jezdím po víceúčelové cestě rovnou na hřbitov
a složitě se mi vysvětluje proč vlastně
zkusím se zamyslet a.
nic mě nenapadá
Nasrat si do hnízda
Nechtějte vědět
kolik písku v botách
kolik servilních lichotek
lahví od kremony
Rybina
rybina páchne od hlavy
a ruku sochy pokryl trus
Sieg jako láska
budoucích otců postiženejch dětí
Hoďte na to pytel
Pod oblohou makovou nad horním patrem oken
pytláci tam postávají
mají dlouhé ruce
mají oka v kapsách tváře -
II. LIDOVKY: Říkajda
Mám vruce nůž
A špatNou nálaDu
a zejTra ráno
vstávám vpůl pátý
Srp a kadidlo
Zde.
dnes už v černých hadrech
poslouchámjiného bastárdka
mázasenový hlas
Někdy se
Někdy se vzbudíš
na asfaltce do Nýřan
neni ti to divný
tak spíš dál
Snažím se, pane továrníku
Snažím se, pane továrníku
a práce mi jde pěkně od ruky
pásu já život svůj zasvětil jsem
a z platu mi zbyde i na léky
Politika zdarma
politika zdarma
jen za kulku v pajšlu
zásahová jednotka
v akci,
Zvuk z pusy
Je už to půldruhýho měsíce
mi jeblo
dnes sem se otřepal
a vyjel ven s kočárkem
Myslíme to vážně!
Před dvaceti lety
mlátili sme lidi
kopali sme do koulí je
a to hlavně ženský
I. POLITIKA ZDARMA: Dusno
Nedalo se hejbat
tehdá
seděli sme v rákosí
a nechali na sebe řvát
III. JINÁ TVORBA: Pouze
V díře bydlíme
ten dům má jméno larvy
a barvu hořící oblohy
v něm násoska s bičem
Žrát lidi
Dneska budu v Praze hnít
zdrhat
dneskabudu ubližovat
vožeru se a zagresivním
Skoro sem zapomněl (jak žít)
Bydlim na Adolf Hitler Street
a jinak nemám co víc říct
a nic mě nezajímá
nikomu neotvírám
Přes držky
brej den, pitomci
tak zase sami.
když chtěli ste končit
jindy
Usměj se
Usměj se pod mostem
když večer dojídáš
rybinu rozmrzlou
nad ohněm
Nedonošenec
Narodil se do krabičky
jménem inkubátor
maminka ho porodila
hlavu si s tím nelámala
Tobě!
Stará ti už umřela
potácíš se bez těla
vod hospody k hospodě
(usínáš tam vestoje)
Tebe taky zavřou!
Tebe taky zavřou
a to do boudy
a to se ti líbit
teda nebude
Zásadní báseň celé sbírky
Mám pokřivené hodnoty, Kadlíku.
někdo mi je znehodnotil, víš.
sem takovej trochu e-anej
Já, já se vám , čtenáři mé sbírky
Slyšíš na jméno debil
Slyšíš na jméno Ludva
nezajímáš ani čokla
bez projímadla kakat neumíš
bez nože v kapse venku nechodíš
S názvem
Z průchodu přichází
pán, který překáží
dřív chodil v průvodu
Za ruku vodil se
Těm dole
Hello, vy, sere vás žít .
. pět let zpátky.
vyhodili mě z pracáku
Stál jsem frontu na socana
Evženův den
"Filcky na vás, holoto. "
zařval Evžen a šel spát
zdálo se mu o pařátech hledajících v hovnech
nestrávené kousky žluči
Hetero
mám cigáro,jsem hetero
a vidím v trávě dým
mám panděro, jsem poleno
a zkouším dělat stín