Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJinej svět
Autor
Kvíťa
Najednou Tě vše připadá cizí
jakoby Ti zšednul svět
Domy, auta i lidi
Stojíš na skále a přemýšlíš
Jak málo stačí...
Domy jsou najednou kulaté
a auta snad nemají kola
ne, věci jsou stále stejné
jen my je občas vidíme jinak
Tráva zůstane stále zelenou
jen někdy hladí a jindy řeže na nohou
Opustils mě a nechal stát
Mám rozpuštěné vlasy
prší.... snad
Najednou nevím kudy jít
Vše bylo tak krásné, naplánované
proč nechals mě snít
Pohlédnu do nebe
nadýchané mraky
beráncí bláhoví plují
také nevědí kam
stejně jako teď já
Ten nahoře jakoby se mi smál
a zase se ponořím do myšlenek....
kolik, kolikrát
jsi mě políbil
pohladil po vlasech
připadám si jako plaché zvířátko
co se bojí a hledá...
snad tvojí náruč...
ne! už nikdy!
Pohled na domy pod skalou
máš jako na dlani
stačil by krok
snad andělé by tě snesli dolů
a zpívali písně přírody...
Ne, trhneš rozhodně hlavou
a pomalu scházíš - kam?
Snad dolů k těm lidem
zachraňovat svět podivnejch bláznů,
kteří občas také takhle někde stojí.