Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO dvanácti termoskách
Autor
Odložené Dítě
Záclona se zachvěla pod dotykem žilnatých svraštělých rukou. Dva páry očí sledovaly vzduch. Stmívalo se, byl čas na čaj a chleba. Měla zvláštní postup tvoření čaje, neměla nic na způsob varné konvice, a proto nalila do jedné z termosek horkou vodu a s tou vydržela až do půlnoci, kdy si obvykle chodila povídat s černobílými fotografiemi svého manžela. Termosky se vždy na tento okamžik těšily celý den a snažily se upozornit na sebe jakýmkoli způsobem, aby byly vybrány. Jedna si třeba vymyslela, že pootevře víčko, aby byla výjimečná. Což ostatní chtěly samozřejmě být také, a všechny pootevřely víčko. Chápejte, když jste termoska a skládáte se jenom ze tří částí, nemůžete toho příliš se sebou udělat. Jistě, můžete spadnout z poličky, určitě si Vás všimnou! Ale co kdybyste se rozbili? Vyhodily by Vás do koše plného plesnivých slupek od banánů, ohryzků od jablek a zbytků kočičího žrádla.
Ozvaly se šouravé kroky a žilnaté ruce se natáhly k poličce, přejely tam a zase zpátky nemoha si vybrat z dvanácti, naprosto identických, pootevřených termosek. Kdybyste naslouchali opravdu pozorně, možná byste zaslechli intenzivní klepání, to jak se termosky nervózně třesou. Ha! Ruka si vybrala termosku nejméně obalenou pavučinami, kroky se odšouraly a za chvíli se ozvalo bubnování kapek o nerezové dno umyvadla. Nikdo už si nevzpomínal, kdy přesně z kohoutku místo proudu vody začaly padat kapky.
Už dlouho si taky nikdo nevzpomněl, že v nízkém domku, obrostlém břečťanem a dokola obklíčeném malou zahradou přeplněnou stromy, vysokou trávou a mohylami toho, co bývalo záhonem, žije drobná stařenka. Ani jedno z dvanácti dětí od Vánoc neotevřelo dřevěnou branku. A to už dokonce padalo listí! Dvakrát v roce, na Velikonoce a na Vánoce, bylo vybráno jedno z nich, které přišlo převzít od stařenky peníze, které pro oněch dvanáct dětí dávala s každým důchodem stranou, a přišlo také zjistit, co drobného by se stařence hodilo jako dárek k Vánocům. Samozřejmě, nemohly si dovolit nic drahého, znáte to, auto, rodina, děti, dovolená…
Dvanáct termosek bylo jedním z těchto vánočních darů. Stařenka nechtěně vyprávěla o své sousedce, která zakopla o termosku a při pádu si roztříštila čéšku, z čehož si vyslané dítě mylně domyslelo, že stařenka by jednu takovou termosku ocenila. Poněkud nešťastně nadhodilo tuto historku a nápad na dárek před ostatními, a výsledkem byla vášnivá hádka končící hromadným rozchodem k vlastním rodinám, aniž by se vyřešilo, kdo termosku koupí. Nakonec ji koupili všichni. Před Vánoci byla totiž velká slevová akce v obchodě s domácími potřebami. Nicméně stařenčina radost z termosek byla upřímná, měla celoroční společníky…