K.O.U.L.E.: Ovoce z naší zahrádky

Já se mám, skládal Jirka slova sám

těšil se na chvíle taneční

klouzání po parketu

když housle zní

zpíval Sim-sala-bim

když míchal lásky elixír

a o ní zas v patnácti snil

ona byla silnější

když ptali se ho lidé

jestli ví

pak jak zaslechl

zvuk motorů závodních

chtěl se vyznat

ve všech formulích

Co je to mezi námi

ptal se, když měl ji rád

nechtěl, by pomluva

mezi nimi měla stát

jako Švihák lázeňský

bloumal za teplých dnů

hledal dívky u pramenů

na jakoupak Evženii vzpomínal

když slůvka něžně o ní psal

a na jakou jinou

když procítěně zpíval

mám rád Léto s tebou

než jeho oči bloudily dál

po krásných dívkách a ženách

držet módy se chtěl

ve svetru s jelenem

bůhví na co opravdu myslel

když ho Moudrý strýček Véna

vyléčit měl

a proč prosil

Matko má, nedovol

k tanci co svádí, hudbě hrát

proč se jí pak do očí

nemohl podívat

Nejen tyhle doposud

mnohým v uších zní

vzpomíná snad každý

na ztracený dům holubí

a slova nazpaměť zná

jen ne ta

co v hlavě měl

když naposledy se

na svět

z mostu

rozhlížel…