Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Z iného konca

15. 07. 2009

1159

Autor

slovak

Vždy keď niekto blízky zomrel,

prevtelil sa do dreva,

možno preto v každom strome

ráno svieca horela.

Zvlášť slzami na svitaní

trbliecu sa listy briez,

ako oči dobrých známych

čo nevládzu smútok niesť.

Položia ho k nohám mŕtvych

ako vlastné bremeno.

Život to je vlastne prepych,

iba titul pred menom,

ktorý nikto nemá zdarma,

ako by sa mohlo zdať.

Najprv titul, potom škola,

v ktorej sa tiež prepadá.

6 názorů

První tři sloky mi přijdou skvělé, poslední mi k nim moc nesedí - asi to poslední dvojverší, ale jako celek si mi líbí, hlavně vyjádření slovy určité myšlenky - třeba" "Vždy keď niekto blízky zomrel, prevtelil sa do dreva," nebo: "Život to je vlastne prepych, iba titul pred menom,"