Lázněmi krví napuštěnými proplouvám s lehkostí

Nikdy se tak nezvoní,

jako když Bůh odpočívá

v orlojích

a když vytáčky

ještě točit se mnou mohou,

pod anděly opuštěnou oblohou.

Tak závidím

vrabcům na drátech

vysokého napětí.

Doletím do století?

A ptám se ještě

chce se mi?

Tam kde lokajové,

či lokaji

spropitné rozdávají.

Tak nemělo to být.

Tak rychle na kolena

někde to uvízlo

zoufale kopretím