Doma

Tráva jen tiše ševelí a cvrčci nahlas celou noc tu hrají.

A vůně jablek připomíná, jak vonělo to dávno v ráji,

s vůní koláčů se proplétá.

Ať kamkoli jdu do světa,

odnáším s sebou ty vůně i hlasy.

Zpěv cvrčků v mysli mám, skořicí vonící mám vlasy

a v myšlence vzpomínky živé a barevné.

Jak slunce žár pálí na lukách v poledne

a potůček z údolí žab zurčí tence do ticha.

Hvězdy jsou tu jasnější i čas tu jinak pospíchá...

Všechno má svůj řád, každá věc své přesné místo má.

Ani potmě se nespletu, jsem doma.