zápisek z galerie

Londýnská galerie. Stovky nohou, stovky unavených očí.A samozřejmě,obrazy. Často obdivované jen pro jméno autora. Často přehlížené jen pro neaktuální námět. V jedné místnosti jsem takhle proseděla asi hodinu,a civěla na obrázek, u kterého se nikdo pořádně nezastavil.

Pozadí šedomodrých tapet
špinavě třpytících sa stěn
a s tíhou podříznuté loutky
je každý obraz zavěšen

Všem dravým očím zkoumajícím
kritickým slovům na dostřel,
všem davům tupě zírajícím
malíř své plátno rozprostřel

Prý doufal v to, že svými črty,
zanechá v někom stopu snad...
- kročeji něžně stříbřil zimu,
otisky černil listopad.

Ten blázen! Nedokončil cestu.
Své děti, divotvorný sen
zbytečně nechal vykrvácet
v pozadí šedomodrých stěn.

---