Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se27.VIII.2009
28. 08. 2009
1
2
1403
Autor
Jan Šuránek
Pořád jsem se na tebe díval,
představoval si tě před svým domem,
očekával s otevřenou náručí
a šálkem dobrého čaje.
Dnes však sedím rozpláclý na zídce
v západu petrovských věží
přemýšlím o naději
a hlubokém utrpení
Sedím někde na zídce, pode mnou propast,
kousek ode mne
macecha,
už se chystá strčit
Poslední sekunda života,
touha ještě jednou si vydechnout,
políbit svou nevěstu
pohladit jí po srdci
Je všemu konec,
loučím se s nevědomím,
dávám dobrou noc své milé,
tak jako včera, předvčerejškem,....
...třemi týdny a snad i půl rokem.
Minutu před usnutím.
Pramínek krve teče z poraněné ruky
po ránu na poli.
představoval si tě před svým domem,
očekával s otevřenou náručí
a šálkem dobrého čaje.
Dnes však sedím rozpláclý na zídce
v západu petrovských věží
přemýšlím o naději
a hlubokém utrpení
Sedím někde na zídce, pode mnou propast,
kousek ode mne
macecha,
už se chystá strčit
Poslední sekunda života,
touha ještě jednou si vydechnout,
políbit svou nevěstu
pohladit jí po srdci
Je všemu konec,
loučím se s nevědomím,
dávám dobrou noc své milé,
tak jako včera, předvčerejškem,....
...třemi týdny a snad i půl rokem.
Minutu před usnutím.
Pramínek krve teče z poraněné ruky
po ránu na poli.