Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePříchuť tvého jména v mých ústech je teď
04. 09. 2009
5
5
660
Autor
nina22
Hledat něco..,je labyrint.
Těžko posoudit jestli zahnout vpravo či vlevo.
Zase směry.
Rozhodnutí.
Nerozhodnost.
Vše je tak relativní.
A krásné na tom je, že cesty tu jsou......
V sobotu jsem usnula pod naší jabloní..,
víš, na té cizí zahradě plné soumraků...
Vlil se do mě novej život...
A v koruně té jabloně,
jsem viděla tu spletitost myšlenek a našich činů...¨
a byl tam i ten strach...,
ale vysoko nade mnou...né ve mě...
Vlil se do mě nějak novej život a já se na chvíli přestala bát....
5 názorů
protože ti zblblí ,to nepochopí..bavi mě ty vaše kritiky,to určitě..,ale než aby se mi moje slova ztratila...radši využiji této...moderní virtuální reality:)a zapíši si je sem..jsem anonym,i když využívám přezdívky..je to vlastně pohodlné a zajímavé současně čao
zblblýptáček
04. 09. 2009
já je mám na cancákách z knajp a parků a tak mě teď někdo upozornil na tyhle stránky,tak si je tu píšu pro sebe a esi si je někdo čte a píše kritiku mě je docela volný..mě čas neomezuje a dělám si vše po svém..