Highwayman-úvod

Posadil se na posteli, která přesně zapadala do inventáře místnosti. Zvuky, které při tom snadném pohybu vydávala, ho přiměly zavrtět hlavou. Ovšem velmi slabě.

Natáhl si vybledlé džíny. Pojistil je opaskem s velkou přezkou. Pak si natáhl tmavé tričko a bundu z černé kůže. Nakonec se obul do svých vysokých černých jezdeckých bot. Hmátl pod polštář a vytáhl velkou stříbrnou pistoli ráže deset milimetrů. Zastrčil ji dopředu za pás.

Nasadil si sluneční brýle a nasedl na motocykl. Motor zaburácel. A pak se muž i stroj rozlétli prašnou silnicí vstříc slunci.

Rebecca Laytonová zastavila u benzínky. Kontrolka v autě jí už pěkně dlouho svítila, a tak byla moc ráda, když se před ní vynořila nízká budova a čerpadla po přístřeškem. Žádný přepych, ale to ostatně ani nečekala. Vystoupila z auta a hned u ní stál špinavý chlapík v montérkách. V očích se mu zračil neskrývaný obdiv.

“Plnou, prosím,” řekla čerpadláři a usmála se na něj. Ladnou chůzí pak zamířila do betonové stavby, protože na dveřích byl nápis “obchod”.

Když vešla dovnitř, zjistila, že prostor zde je mnohem větší, než jak se jí to zdálo zvenku. Byly tu tři řady regálů a kolmo k nim pult s pokladnou. Za ní stála zrzavá žena v tričku s velkým výstřihem, který by ukazoval víc než by měl, pokud by ovšem bylo co. Vrhla na Rebeccu trochu závistivý pohled.

Rebecca se rozhlédla. Kromě ní tu byl ještě starší manželský pár a žena s dítětem.

“Je docela horko, viďte?” řekla směrem k pokladní.

“Hm,” odpověděla žena a bouchla do stolního větráku, který už beztak jel na plno.

Rebecca se raději zadívala jinam.

Motorkář s lahví v ruce zamířil ke kase. Brýle měl stále na očích.

“Tu flašku,” řekl. Ukázal palcem na svůj stroj tam venku. “A asi tak za deset dolarů.”

Žena se ponořila do složitých výpočtů a on vytáhl stodolarovku.

“Menší nemám,” zabručel trochu omluvně. “Můžete mi to rozměnit?”

“Hm. No jo.”

Do dveří náhle vrazili dva muži. Jeden kudrnatý v košili, druhý v tričku. Kudrnáč ovšem držel v ruce pistoli.

“Nikdo ani hnout!” křikl muž s pistolí.

Motorkář stál u pokladny zády k nim, ale v zrcadle na protější stěně všechno perfektně viděl.

“Všichni lehnout! Ksichty k zemi!” řval.

Jeho kumpán, který vytáhl vystřelovací nůž, se vrhl k pokladně.

“Naval prachy!” zakřičel ženě do tváře.

“Ty taky, mrcho!” zařval jeho kumpán a namířil zbraň na Rebeccu. Rebecca poslechla a lehla si.

Motorkář opatrně postavil láhev na pult. Sundal si brýle.

“Hej,” připomenul se ženě za pokladnou. “Ty drobný,” Jeho oči pod zachmuřeným obočím jezdily po zrcadle a zaznamenávali každý detail toho, co se dělo za ním. Ten s nožem stál od něj napravo, zleva se teď přiblížil kudrnáč.

“To platí i pro tebe,” zasyčel na něj.

Motorkář vzal zděšené pokladní z ruky několik bankovek a zcela klidně si je strčil do kapsy.

“Ty si asi myslíš, že seš drsňák, co?” řekl kudrnáč a přitiskl mu zbraň na spánek. “Tak naval ty prachy, drsňáku!”

Motorkář se usmál.

“Kdybych dostal deset centů za každýho, kdo na mě vytasil bouchačku, nemusel bych pít tenhle šmejd!”

Pak se pohnul. Byl to tak rychlý pohyb, že na něj ani jeden z lupičů nestačil zareagovat.

Obloukem zrazil zbraň a paží zablokoval kudrnáčovu ruku. Stačilo jen zatlačit a byl by mu ji zlomil. Pravou nohou vykopl až neočekávaně vysoko a zasáhl druhého lupiče do krku. Vysoký podpatek jezdeckých bot vykonal své a zloděj se zachroptěním upadl.

Vyrazil kudrnáčovi zbraň a pustil ho. Ten toho využil a hned se po motorkáři rozehnal pěstí. On ale uhnul a kontroval přesným úderem na solar. V dalším kole srazil soupeřovu ránu a vrazil mu loket do žeber a do tváře. Celé představení pak zakončil přesným kopancem z výskoku, po němž kudrnáč přeplachtil pult a přistál na druhé straně přímo na nose.

“Řek bych, že už můžete vstát,” řekl naprosto klidným hlasem, jako by se ani nezahřál. Rebecca si uvědomila, že mluví k ní.

Motorkář zvedl zbraně obou lupičů. Vyzkoušel ostří nože a hned ho zahodil. Zato pistoli několikrát v ruce obrátil. Zkontroloval zásobník, mířidla i pojistky a strčil ji do kapsy. Opustil krám, aniž by se zajímal, co se děje uvnitř.