Cestou...

Jsem voda
co se nedá pít
vzduch co tě rázem udusí
cesta po níž se nedá jít
ze tvých rad málo vezmu si
milostná báseň bez tónů
a ty jsi zrádná hlubina
jednou v ní lásko utonu
už to začíná

co na tom?
přece kalná jsem
vyprahlá
prašná černozem
bouřlivý hlučný špatný zvuk
jestli se ztratím
je to fuk
ty pořád jen ten mámin kluk

kdyby tu zůstala
držíš se za sukni
jediný generál vesmíru
od mala cestu ti šlapala
aby svět pásl ti na míru

jsem život
co se nedá žít
spadený anděl bez křídel
dar který nemůžeš si vzít
i kdybys tolik lásko chtěl
jsem nářek tvůj i zloba tvá
vše zlé jsem v tobě
bohužel
nesvedu být ti maminou
a tvoje city zahynou

kdybych jí byla vím
držíš se za sukni
jediný generál vesmíru
za ni bych cestu ti šlapala
aby svět pásl ti na míru