Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodzimní kondom
Autor
dionisio
Podzimní kondom
V krámě na rohu jsem čekal na placení u kasy. Měl jsem v ruce pět citrónů, flašku rumu a kondomy. Večer jsem měl spicha s Alenou. Pozval jsem jí k sobě domů na grogovej dýchánek. Doufal jsem, že konečně k něčemu dojde. Že já, omámen tuzemákem, zředěnym černym čajem a citronem, se dokážu rozhoupat k nějaký akci, že dokážu Alenu políbit, obejmout, svalit na postel. A doufal jsem, že nalitá Alena se nebude mým nemotorným pokusům bránit nebo smát a že svolí.
Přišel jsem na řadu. Vietnamec zvážil citrony (25 korun- ajajaj, žít zdravým životním stylem a kupovat si ovoce není úplně nejlevnější), namarkoval rum (v tu chvíli mě napadlo, jestli jsem radši neměl koupit dvě flašky, jestli jedna není pro moje plány málo). Když se prodavač díval na cenu prezervativů, tak se mu na tváři objevil pubertální úsměv. Zaplatil jsem, strčil všechno do báglu a vyšel na ulici. Vzpomněl jsem si na doby, ještě před érou internetu zaplavenýho pornem zdarma, jak jsem si na gymplu v trafikách kupoval erotický časopisy. Jak jsem se při tom vždycky dost styděl a jak jsem si vždycky musel hodně dlouhou dobu dodávat odvahy před tím, než jsem přišel k okýnku a řekl: „Dobrý den. Jednu Extázi bych si vzal.“ Nebo Inspiraci, Ovulaci nebo jak se ty časáky jmenovaly. Teďka se už samozřejmě nestydim koupit si jakoukoliv věc spojenou se sexem. I když popravdě řečeno jsem si vlastně žádný věci spojený se sexem nekupoval a nekupuju. Co se týče kondomů, tak ty jsem kupoval snad jen jednou v životě. A to ze srandy. Koupil jsem gumy ve tvaru a barvách králíka nebo zajíce, slepice a ježka. Jen proto, abychom se se slečnou večer zasmáli. Dělat to z gumou mě totiž vždycky přišlo takový nijaký. Znehodnocenej poloviční zážitek, člověk si to úplně nevychutná. V tuhle chvíli ale beru i to a připravuju se na situaci, že by Alena nebrala prášky.
Šel jsem po chodníku. Už se stmívalo. A zlehka poprchávalo. Začínal podzim. Prožíval jsem zvláštní období. V hospodě jsem vedl dekadentní a nihilistický řeči, nebo jsem neříkal vůbec nic a jen poslouchal ostatní a ve skrytu duše jsem se smál nad tím, jaký divný a srandovní řeči vedou. Jak mají v životě jasno, jak se nad ničím nezamýšlejí, nepochybují. Jak všechno berou jako samozřejmost. Jak si neuvědomují, že se každou chvíli můžou rozejít se svým partnerem, že je můžou vyhodit z práce, ze školy. Že můžou během chvíle přijít o ruku, o nohu, o život. To já jsem pochyboval vo sto péro. Nic pro mě nemělo takovej smysl, abych za tím šel naplno. Všechno mi přišlo pomíjivý, neuspokojivý. Nebavila mě škola, kterou jsem zrovna dodělával. Nebavila mě práce, kterou jsem si přivydělával. Chtěl jsem si najít něco jinýho, lepšího, smysluplnějšího. Ale nevěděl jsem co. A tak to bylo vlastně se všim. Nebavilo mě číst knížky, koukat se na filmy, přestal jsem se skoro úplně zajímat o fotbal. Neměl jsem dost sil sbalit nějakou holku. Ale ovlivněn buddhistickým učením jsem si, říkal, že je vlastně dobře prožívat takový životní období. Člověk se odpoutává od chtění, od pomíjivých, iluzorních, nepodstatných věcí a to následně nastartuje další životní vývoj vedoucí k osvobození od strastí spojených se svým egem, zaslepeností a tak. A jak jsem nedávno někde četl průpovídku z pera Voltairova: „Pochybovat není příjemné, ale být si jistý je směšné.“
Odemknul jsem dveře od bytu. V místnosti bylo šero. Rozsvítil jsem a zatáhl závěsy. Pomyslel jsem si, že bych potřeboval, aby bylo ještě tak měsíc teplo. Aby hned nepřišlo sychravý, vlezlý počasí jako bylo dneska. Potřeboval jsem si totiž do pokoje koupit topení, na který jsem momentálně neměl prachy. Neměl jsem prachy na nic. Potřeboval jsem si taky koupit boty, do kterých mi při dešti zatejkalo. Potřeboval jsem si koupit nějaký kalhoty, mikinu, bundu. Můj šatník nebyl v současnosti nabytej kvalitou. Módní návrhář s průměrnym talentem by se z něho zeblil. Chodil jsem jak šupák. Peníze jsem utrácel jen za tři věci. Za jídlo, za alkohol a za cigára. Investovat do něčeho jinýho mi přišlo jako zbytečná ztráta peněz. Například už asi půl roku mě svědí prsty na chodidlech. A asi před měsícem jsem na základě rozpraskaný kůže tohle svědění diagnostikoval jako mykózu. Nicméně doteď jsem si nebyl schopnej koupit nějakou mast. Říkal jsem si, že na ní nemám peníze.
Pustil jsem si muziku a zapálil cigáro. Čekal jsem až dorazí Alena. Ráno jsem v očekávání návštěvy vyluxoval stařičekej koberec pokrytej zaschlejma skvrnama od červenýho vína, sedřel jsem ztvrdlý drobky jídla z umakartovýho stolu, sestříkal nánosy prachu z kytek. Po pokoji jsem rozmístil několik svíček. Trochu jsem měl obavy z toho, co bude Alena říkat na apartmánu, v kterým bydlím. Je situovanej na luxusní adrese, ale vyznačuje se několika nesporně squatovejma prvkama (Není tu sprcha, splachovací záchod, místo na sporáku vařím na propanbutanovym vařiči). Ale co. Tvrdý kluci píšou (nejlepší) básně.
Slyšel jsem, jak kamínek udeřil do okenního skla. Vykoukl jsem na ulici a vidim Alenu.
„Čaudis.“ Zdravím
„Čau, čau.“
„Já ti Aleno hodim klíče, jo?.“ A hodil jsem na chodník klíče. Slušelo jí to a já se začal těšit na příjemnej večer v rytmu rumu, prosycenej duchaplnym rozhovorem. Alena vešla do bytu a zabouchla za sebou dveře. Chviličku se rozhlížela po setmělý chodbě a pak vstoupila do pokoje.
„Ahoj.“ Řekla
„Čus. Jak se máš ?“
„Ale jo. Tak nějak. Jde to.“
„Koupil jsem flašku rumu. Na ten grog.“
„ Tak to je skvělý. To se hodí. Jsem docela promrzlá z venku. Celej den jsem lítala po městě.“
Postavil jsem vodu na čaj a připravil dva hrníčky.
„Máš to tady hezký, Petře.“
„No, jo no. Jsou tady takový bojovější podmínky. Ale zase za to skoro nic neplatim. Takže teď je to pro mě docela dobrý.“
Voda se dovařila. Připravil jsem první drinky. Uskrávali jsme ze svejch hrníčků, kouřili. Vedli jsme různý intelektuální řeči. Bavil jsem se. Nalejval jsem další a další hrnky. Čas pokročil. Alena se podívala na hodinky.
„Ty jo, už je docela dost hodin, možná bych měla vyrazit.“
Toho jsem se bál.
„No, můžeš přespat tady. Jestli chceš. Aby ses nemusela vláčet takovou dálku tramvají.“
„ A nebudu ti tady vadit?“ Zeptala se a přitom se usmála.
„Vadit? Proč? Naopak, budu dost potěšenej. V poslední době tady přepávaj jen moji fousatý kamarádi, který prděj. Takže to bude příjemná změna.“
„Tak jo.“
Šel jsem na záchod. Vyčůral jsem se, vypláchl pusu zubní pastou, umyl si pinďoura. Když jsem se vrátil do pokoje, tak Alena už ležela v posteli zachumlaná v peřinách. Zhasnul jsem, svlíknul si džíny a lehnul si vedle ní.
„Jsem docela opilá.“
„Já taky. Ale je to vcelku příjemný.“
„To jo, já to mám ráda. Když je venku hnusně, tak si udělat svařák nebo grog. A válet se v posteli.“
„ A ještě se válet v posteli s takovou hezkou holkou jako jsi ty. To bych se takhle proválel klidně celý dny.“
Přitulila se ke mně. Začali jsme se líbat, svlíkat, ošahávat.“
Když jsem jí, ale chtěl svlíknout kalhotky, tak se zarazila.
„Já teď neberu prášky, takže…“
„Já tu mám šprcky.“
Bylo to moc pěkný. I s tou gumou. Alenka byla krásná. Leželi jsme zaklíněný do sebe. Alenka si vzala do ruky krabičku se zbylejma prezervativama a vytáhla z ní papír s návodem na použití. Chvíli si četla a pak se začala smát.
„Podívej. To je docela vtipný. Fakt špatnej překlad.“
Kouknul jsem se do papíru a společně jsme si četli. Doslovně:
Taboo R v kroužku
Navod k použití
1. Vždy je zapotřebí poradit se s lékařem, nebo s lékářníkem o slučitelnosti rubrikovaných kondomú s možnými léčebnými postupy, abychom předešli možné alergiji.
2. Ujistěte se o neprošlé záruční lhútě. Při rozbalování buďte opatrní. Buďtě obezřetní při nasazování kondomu (pozor na nehtíky, prstínky,…..).
3. Vzkoušejte směr svynutí a lehkym tlakem odstrante vzduch.
4. Abyjste předešli jakémukoliv nebezpečí přenosu pohlavních chorob, nebo, otěhotnění je duležité.
5. Pokud je zapotřebví použití lubrikačního gelu, přesevédčte se o jeho slučitelnosti s latexem (gel na bázi vody).
6. Při vytahování penisu po ejakulaci přidržte kondom u kořene penysu.
7. Po použití vyhoďte kondom na patřičné místo (nikdy doWC).
Důležité
- Zkaladujte na chladném a suchém míste, chrante pred přimím sluncem.
- Při jakémkoliv fyzickém kontaktu se svým partnerem. Používejte kondom.
- Jestliže se kondom rozvyne spatně, je možné že je nasazený opačně. Vyhoďte ho a použijte nový.
- Pro každý pohlavní styk použijte nový kondom.
- Nepoužívejte olejové lubrikanty: vaselina, oleje (masážní, dětské), tělová mléka petrolejové výtažky, žádné tuky (máslo), protože poskozují naturální latex.
- Správně použitý kondom je nejlepší prostředek jak předejít přenosu pohlavních chorob a otěhotnení. Žádný prostředek nemúže zajistit úplnou ochranu.
„To je zajímavej traktát... Požívala jsi při tom někdy máslo?“
„Ne-e.“
Ještě chvíli jsme povídali a pak Alenka usnula. Bylo mi dobře. Lehnul jsem si na znak a přemýšlel jak chvilková, pomíjivá věc jako soulož dokáže pohladit po duši. Že je to fajn být s holkou. A uvědomil jsem si, že chci s Alenou být. Investuju do masti proti mykóze, obnovim šatník, ušetřim na topení. Budu se během tohohle podzimu válet v posteli ve dvou. A přitom budu pochybovat a hledat.