Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMilování
20. 10. 2009
2
8
1033
Autor
Začínající
Až dech se v ústí tváře změní
v nejsladší ten krásný vzdech,
pak ruku svou veď svojí dlaní
dnes není třeba žádný spěch.
Tiše, jemně hlaď mou duši
zůstaň při mě dnes i zítra,
němý pohled, jenž mě vzruší,
jsi přímo uvnitř mého nitra.
Bortí se můj rozum, mysl
vzdechy míjí jeden druhý,
vše má jasný, vlastní smysl,
vychutnávám vůni vůní.
Těla nahá tančí nocí
pohledy se prázné zdají,
slastně sípám, slyším, prosím
ve spáru nás vášně mají.
Své prsty jemně promni s mými
miluj, hlaď a vychutnej,
nech se strhnout touto chvílí,
své tělo, duši odevzdej...
8 názorů
Sice jsi to dala do kategorie vázané verše, ale vidím tam čtyři sloky, které by tomu možná daly (použiji slova Sarrah)"jemné nádechy"...jinak se mi to moc líbí, jen ještě připomnka...ve slově prázdné ti chybí d a nevím jestli to máš schválně, ale možná za slovem prosím, ve spáru nás vášně mají tu čárku tam dodat:) ale jinak můj naprosto laický názor jen pokračuj..teším se na další
trochu mi to připomíná říkanku, zdá se mi to nějak příliš tvrdé nebo tak něco... promiň
Začínající
20. 10. 2009hrbol jediný
20. 10. 2009wedle_vazy
20. 10. 2009
Na každého to jednou přijde, ale uvědom si, že psát básně o lásce je sice to nejpřirozenější, ale zároveň to nejtěžší pro činnost básníka. Emoce, které tě strhávají hloub a hloub a bez nichž láska není láskou, jsou zde přítěží