Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJdu co noha nohu mine
26. 10. 2009
6
6
1514
Autor
EvilFish
Jdu co noha nohu mine
a každý krok zapíjím vínem,
pomalu vleču se, pomalu,
krajinou kde není času.
Hádes by zasloužil pochvalu
za tesknou podsvětní krásu.
V dálce už Kerberos radostně štěká,
vítá mě, dobře ví: je to sem štreka,
ochotně dávám mu zlámaný kosti,
patřily kdysi mně, rád se jich zhostil.
S lítostí zvedám se vstříc další pouti,
byť nás to loučení oba dva rmoutí.
Cháron se usmívá od ucha k uchu,
veselý převozník do říše duchů,
namísto penízku dávám mu víno,
prolitím skrz hrdlo nechá ho zhynout.
Opile plujeme na druhou stranu,
tězko říct zdali z té loďky i vstanu...
Konečně s mrtvými, konečně doma,
hřeje mě vědomí, že už jsem skonal.
a každý krok zapíjím vínem,
pomalu vleču se, pomalu,
krajinou kde není času.
Hádes by zasloužil pochvalu
za tesknou podsvětní krásu.
V dálce už Kerberos radostně štěká,
vítá mě, dobře ví: je to sem štreka,
ochotně dávám mu zlámaný kosti,
patřily kdysi mně, rád se jich zhostil.
S lítostí zvedám se vstříc další pouti,
byť nás to loučení oba dva rmoutí.
Cháron se usmívá od ucha k uchu,
veselý převozník do říše duchů,
namísto penízku dávám mu víno,
prolitím skrz hrdlo nechá ho zhynout.
Opile plujeme na druhou stranu,
tězko říct zdali z té loďky i vstanu...
Konečně s mrtvými, konečně doma,
hřeje mě vědomí, že už jsem skonal.
6 názorů
Miroslawek
28. 10. 2009
No tohle! Úplně proti mé vůli (morbidní témata nemám ráda) mne verše vtáhly do svého rytmu. Čtyři by se hádali, zda je to míněno vážně, či zda je to černý humor. V každém případě stojí za přečtení T****