Stmívá se
Mraky se rychle ženoua s rukou nataženoučekají žebráciSníh zase všechno skryjeten, kdo prý hladový je,nestojí o práciMožná si neposvítía nepojedou i ti,co mají zelenouNebude šance druhásnad by šlo, i když ztuhazvednout se z kolenouVlak tunelem se valía stále nikde v dálisvětýlko nevidětNikdo se nezvedne. Dávno je poledne,už ne za minut pět.
Krvavý orel
K Ódinovi se modlí dálsnad jeho víra nelhalastatečně vždycky bojovalted´na něj čeká ValhallaJeště se může nadechnoutjen bolest nesmí dávat znátkdyž na zem teče krve proudz nožem mu rozpáraných zadKdo vymyslel tu popravu. Pak sekera se zablyštísnad z rozmaru, snad po právujsou lidé k lidem nelidštíMožná, že si v tu chvíli přálkroužit jak orel po krajisám nedávno byl také krála plíce vzduch už nemajíOdkryté srdce dotlučeduše si hledá správný směrvznese se smrti z náručena rudých křídlech ze žeber.
Co je a co není
Doba je zlá - to se ví
nařízení platí všem
naši vůdci féroví
jdou nám vždycky příkladem
Co bude?
Je to tu znovajak televize hlásávyhraje kdo se schováto jediná je spásaJsme jako ve vězeníač jsme nic nespáchalico pravda je, co neníodpověď někde v dáliA strach se plíží kolemjak maska smrti rudéjednají horem dolemco nebude, co budeHrajem si na pravidladál sníme o létějen ptáci mají křídlamohou pryč uletět.
Školní vzpomínka
Zas je to tady - čas tak letía je to na nás trochu vidět,uteklo téměř půlstoletí,co seděli jsme v jedné třídě. Četla jsem tenkrát o Julii,Romeu a královně Mab,ti dva si to moc neužijía tak pěkně to začíná. Ty jsi byl pro mě velký chlap,já ještě holka nevinná. Pár pohledů a psaníčekv hodině poslat zvládne se,prstýnek na Tvůj malíček.
Vánoční
Někdo se těší
a někdo netěší . . .
když zazní koleda
začne se hrát
Žebračka
V předvánočním spěchu, shonu
jdu si sednout na kávu
shrbenou až do předklonu
vidím známou postavu
Návštěva
Tak tady stáli - na balkoně
oba dva moji vnuci malí
chvíli jsem byla "babi" pro ně
jinak jen někdo cizí v dáli
Kroměříž, 12. 4. 2014
Zas jaro karty míchá
pro záda shrbená
tvůj hlas je už zticha
jen deska kamenná
Nenáviděl čtyřlístky
Skoro se tomu nechce ani věřit,
že je to rok, co přestal tady psát,
co odešel do oněch zvláštních dveří,
kde všechno jiný smysl má a řád.
Růžové sny
Dnes se chci vyspat dorůžova
a až se večer slunce schová
pozvednem spolu sklenici
Nepiješ víno bílé, rudé
Kam se poděly mé zprávy?
Tuto otázku si kladu už dlouho, téměř rok. Pokládám ji tedy i zde a budu doufat,
že se dočkám odpovědi.
Někde se něco muselo zašmodrchat, protože od 23. 10.
Špek
Kde se vzaly, tu se vzaly,
najednou jsou tady,
a nejsou to žádné svaly,
ale pěkné faldy.
Mezičas
Vše bylo napsané
už málo tomu chybí
soudný den nastane
dál loví zlaté ryby
Krátká zpráva z dlouhé cesty
Hlásím návrat z teplých krajů,
trochu dřív než tažní ptáci,
na hrdinu si teď hraju,
že jsem přežila tu štaci.
Chřipka
Tak už je to zase tady,
něco visí ve vzduchu,
mnozí chodí bez nálady,
nevolají: "Ejchuchu. "
12. 12. 2012
Tady mráz, ten nemám ráda,
tam zas vedro k padnutí,
a k snídani marmeláda
s trochu slanou příchutí.
Jeho chrám z bílých hvězd
Ta zpráva bodla jako nůž,
že někdo byl a náhle není,
že nikdy nevrátí se už,
nevložínic na přečtení.
Po létě
Tak už je zase po létě,
a bylo horké, všechna čest,
mávly nám ptačí perutě,
jezevci půjdou na kutě,
Vidění
Na bílém operačním stole
tam strach se mísí s nadějí
prý nebude to vůbec bolet
a uvidím světznovu jasněji
Občanská povinnost
Tak tu, lidé zlatí,
na složenku zírám,
prý ji nemám platit,
zaplatí ji Míra.
Zlatá rybka
Chudý rybář plete sítě:
"Zlatá rybko, chytnu si tě;
ty mi splníš všechna přání,
vždyť to umíš, co ti brání. "
Touha
Dlouhá je noc
když spánek nepřichází
bdí nejen všichni lupiči a vrazi
ale i ti, co prosí o pomoc
Koncert
Uběhlo víc než třicet let
od doby tvé největší slávy,
jsi, pravda, jiný napohled,
tvůj zpěv však stále lidi baví.
Jaro slav!
Jarem tvé jméno začíná,
teď zapadlí jsme do závějí,
a to je asi příčina,
proč na ně právě ódu pěji.
Jednou
První jsem tehdy rande měla
dobře si na to vzpomínám
jak čekala jsem rozechvělá
na tebe ve tři u kina
Obraz
Nahé jsou stromy na obraze
z pohledu na ně přímo zebe
jak pokouší se v marné snaze
holými údy dotknout nebe
Dým nad brambořištěm
Zase je čas, kdy mlha zrána
válí se líně nad krajinou
a pole už jsou pooraná;
vzpomínky s podzimem mi splynou.
Dušičková
Vesele hoří plamen svíce
a vlhko padá na kytice
ze suchých květů, šišek, chvojí
chvíli se naše duše spojí
Po sezóně
Byla jsem snadnou kořistí
tak naivní a důvěřivá
když lovec pušku odjistí
oběti málo šancí zbývá
Maso jako maso
Proč hned dělat paniku
a ničit si nervy,
místo naších čuníků
budem chovat červy.
Toto léto
Slunce se skrylo za mraky,
už zase bouřky, lijáky,
se na nás z dálky ženou.
Vykouklo jenom na chvíli
Rostou
Vidím bílou hlavičku,
je to hříbek, Pepíčku.
Dobře vidíš, Aleno,
to je hřib jak poleno.
O ničem
Pošlu toho ničemu
od něčeho k ničemu
ať si chodit zvyká
od ničeho nikam
Už se nebojí
Koukněme ho - vlka,
hladový je zase,
do domečku strká,
říká sladkým hlasem:
Za vraty
Ptala jsem se táty,
vidím to jako dnes:
Je za těmi vraty
cesta do nebes.
K.O.U.L.E/ Zahradní trpaslíci
Na zahradě u septiku,
proč právě tam, kdopak ví,
je trojice trpaslíků
a jsou všichni sádroví.
K.O.U.L.E./Kalendář
Dřív, než se člověk naděje,
přestane platit kalendář,
pak první v dlouhé řadě je,
kdo život dává na oltář.
Přání
Člověk se narodí
z lásky a bolesti,
posílám po lodi
přáníčko pro štěstí.
K.O.U.L.E./barbar
Když se z baru vracím zrána,
vzpomenu si na Conana,
dobrý příklad si z něj beru,
jak začít svou kariéru.
K.O.U.L.E./Robinsonka
Možná, že jsem už příliš stará,
na to, jak najít správný směr,
já riskovat se vždycky bála,
když moje bárka ztroskotala,
Volská
"Vole. " každý zavolá,
jenom tak mě oslovuj,
ač jsem občas za vola,
stejně budu pořád svůj.
Večerní
Rychle se stmívá, lampy svítí
v hlavě se honí co by kdyby
mám všechno co je nutné k žití
tak proč mi stále něco chybí
K.O.U.L.E./Vstávat a cvičit!
Chci mít hezkou figuru,
navštěvuji posilovnu,
chodit někam na tůru,
venku šlapat - to je k .
Vlasy
Při našem prvním setkání,
to bylo ještě v jiné době,
jsi po zábavě k přespání
nabídl, že mě vezmeš k sobě.
Sněží
* * * * *
* * * *
Křehká krása z nebe padá
dolů snáší se sníh bílý
Vnukovi
Rok se s rokem sejde brzy,
co jsi spatřil světlo světa,
vůbec nevíš, jak mě mrzí,
že neumím sama létat.
Vítr nejen ve vlasech
Přiletěl si náhle
hravý jako mládě,
hvízdl přitom táhle,
asi mě chce svádět.
Odejdi
Co bylo bylo
uvízli jsme v čase
vypadl hlavní článek ze soukolí
všechno se proto rázem zastavilo
Tam
Kdybych si mohla zvolit zemi
vybrala bychjen Antarktidu
tam usnout mezi závějemi
v království ledového klidu
Nezdravit je normální
Rodiče a učitelé nám říkali (vám určitě taky), že je slušné pozdravit. Základní pozdrav zní: Dobrý den a Nashledanou, aspoň tady v Česku, to všichni vědí. Zdraví se mezi sebou známí, příbuzní, sousedé atd. Také se zdraví při návštěvě společných prostor, jako je obchod, kancelář, čekárna u lékaře.
A co koloušci?
Prý se srny krmit mají,
tak zní výzva lesní ženou,
kde se koloušek však nají,
když ho všichni odeženou.
Stádo
Sto párů na parketu
bojuje s únavou,
za zvuku hudby se tu
opájí představou,
Červánky
Po noci bez spánku
vstáváme do rána
z růžových červánků,
hra už je dohraná.
Kočkaleze/Skákalpes
Kočka leze dírou do kůlny
do kůlny
já tam vlezu s Mírou potulným
Vlezeme si dovnitř ještě dnes
Měla brýle
Měla proti slunci brýle
jé je jé
viděla jen černobíle
jé je jé
Snad příště
Muži jsou z Marsu
a ženy z Venuše,
jsem z toho v transu,
že došlo k poruše.
Klid
Bylo to další prázdninové ráno,
na první pohled jako každé jiné,
jen ve vzduchu je něco přimícháno
a divný pocit, že čas jinak plyne.
Žabka
I když je má žabička
zelená a maličká,
přesto sama troufá si
předpovídat počasí.
Vlčí máky
To letní odpoledne
došel film ve foťáku,
a pole vlčích máků
se zdálo nedohledné.
Komár
Zabila jsem komára,
dala jsem mu ránu,
chtěl se napít zadara,
teď je, sviňák, v pánu.
K.O.U.L.E./ Pod povrchem ...
Neznámá je a vidět není,
na konec nikdy nedojdeš,
jak cesta plná utrpení,
když sám sobě si v duchu lžeš.
Ta slepice si nedá pokoj!
Zas nedalo to slepici,
zrovna když zvedla palici,
viděla letět letadlo
a zapomněla na žrádlo.
Z pokladnice Oldjerryho - Klika
Ten večer si opět vyšel do své oblíbené hospody Pod lipou. Alespoň nebude na chvíli tak sám, ale možná, že jde také už jen o zvyk.
Venku se zas udělalo horko, přestože bylo právě po dešti. Pár piv neuškodí, ale na nějaký delší tah neměl náladu.
Kopretiny
Než na krajinu padnou stíny,
snad trochu díky tradici,
natrhám v lukách kopretiny,
až jich mám velkou kytici.
K.O.U.L.E./Inzerát
Nechci zůstat sama,
vždyť jsem přece ženská,
navíc pravá dáma
a prý vážně hezká.
I slepice mají své sny
Řekla si jednou slepice,
že by si přála velice,
tak na chvíli se proletět
a pěkně z výšky vidět svět.
Smetiště citů
Tisíce srdcí dnes leží tu na skládce,
lidi prý láska už nezajímá,
touhy a city jsou na další hromádce,
okovy závazků každý rád snímá.
K.O.U.L.E./Tolerance
Prý tu stále máme krizi,
ruka ruku myje,
v černé díře všechno mizí,
toť demokracie.
Co v lese?
Když jsme byli ještě malí,
pohádku jsme slýchávali,
že dvě hodné dětičky
měly rády perníčky.
Mikešovi
Ach, milý kocourku,
v Hrusicích na dvorku
králem jsi vždy býval,
teď, aby ses skrýval.
Vzpomínka na K. Kryla
Dnes narození neslaví
pan básník, mistr slova,
už nikdy nám nic nepoví,
nevznikne báseň nová.
Náhoda
Děkuji té náhodě,
kdy jsem u nás v obchodě
potkala tu paní.
Zjevila se znenadání,
Je mi to líto
Jak život utíká,
lehko se neříká,
přiznejme si to,
že všechno nebylo,
O jedné holčičce
Byla jedna holčička,
říkali jí Anička,
měla čtyři bratříčky,
na sukýnce kytičky.
Brzy už nic nepoví (s láskou FAE BOMBOVI)
Jen se připrav, Bombarďánku,
život tvůj má na kahánku
a konec je čím dál blíž.
Něco tiká - neslyšíš.
Naděje
Dívám se z okna do ulice,
stále tam padá mokrýsníh,
pomalu je čas na kraslice,
já někam jinam chtěla bych.
A zas
A je to tu zase,
všude mokré bílo
přes noc nasněžilo.
Zima vrátila se.
Sněmovní snění
Sněmovna dnes na netu,
prázdnotou zas zela,
víc než půlka pantátů
omluvenku měla.
Zapomnětlivá kočka
Naše bílá kočka
jmenuje se Vločka,
nějak ale zapomněla,
že se také umýt měla.
O kolouškovi (2. část)
Už je blízko slyším,
strachy se tu třesu.
Být tak ve své skrýši,
pryč od toho děsu.
Chudák Múza
Ať se snažím, rýmy vážu,
seč mi síly stačí,
rytmus chytit nedokážu,
stále špatně kráčí.
Babička
Moje tchýně bývalá
po letech mi napsala.
Svědomí mám čisté,
je to téměř jisté,
Chtěla bych
Chtěla bych zas jednou brouzdat se trávou,
tam u nás na kopci za vesnicí,
být aspoň na chvíli tou holkou hravou,
co sní jak Popelka okrásném princi.
Rybář
Asi je to osud,
že jsme stále sami,
neznáme se dosud,
ač jsme staří známí.
Dávat víc nebo nic?
Jak jsem byla bláhová,
naivní a hloupá,
že se s láskou nechová,
když jsem strašně skoupá.
Pesimistická
Zděšení mě jímá,
kam to lidstvo spěje,
společenské klíma,
zánik všeho bez naděje.
V jedné zemi . . .
V jedné zemi, v jednom městě
stalo se, co stát se mělo,
dítě na svět přijít chtělo,
vydalo se vstříc své cestě.
Moje vánoce
Už netěším se na vánocea nejsou pro mě veselé,v tu dobu, skoro v každém roce,se něco špatně semele.
Mívají pro mě smutný nádecha zpaměti znám Mrazíka,ta spousta věcí ve výkladechuž skoro nic mi neříká.
Radši mám dny, kdy v teploměruza oknem venku stoupá rtuť,před rokem zemřela mi matka,snad právě proto, na mou věru,teď na cukrátka nemám chuť.
Jen obrazovka televize,věrně tu se mnou večeří,že z minulosti přijdou vize,bojím se, když se sešeří.
Umělé vánoce
Vánoce jsou tady,šťastné a veselé,zboží všude haldya stromky umělé.
Koledy už znějí,pohoda a klid,všichni všechno chtějípod tím stromkem mít.
Projevy zní cize,sotva jim kdo věří,umělá je krize,ceny klesnou ztěží.
Máme se proč těšitna ty další roky,zas se bude řešit,kde vzít na úroky.
Dárek
Už se zase těšíme na Ježíška,copak nám letos nadělí. Pořádně si nacpem bříškaa budeme veselí.
Štěstí, zdraví popřejemea za zvuku rolniček,pod stromeček dostanemerozpočtový balíček.
Přejídání není zdravé,to už všichni známe,stáhnout pásek je to pravé,dietku si dáme.
Ztracená dcera
Moje dcero milá,je mi hrozně líto,žes mě opustila,tobě nevadí to.
Psala jsi už prve,chceš žít podle svého,víc než trochu krvemáme společného.
Někde jinde v světěprý máš kamarády,nechceš chápat, že těpotřebuji tady.
Nikdo bez chyb není,když jsi se mnou žila.
Pomoc
Když ti chybí peníze,zavolej si PROVIDENT,jejich bude provize,z tebe brzy delikvent.
Je to pomoc velikápro toho, kdo nemá nic,zaplatíš-li právníka,půjdeš aspoň do Bohnic.
Než takové řešení,lepší jsou tu rady,najít provaz k věšenínebo umřít hlady.
O kolouškovi
Já, koloušek malý,
chtěl jsem si jen hrát,
zeptat se tu zdali
má mě někdo rád.
Zahrada ticha
Kde vzal se najednouvšude ten zvláštní klidkomnatu tajemnouuž mohu otevřít
vstupuji bez hnutív laskavý slunce svitten pocit splynutínedám si ničím vzít
zahrada zelenámě tichem přivítáulehnu schoulenápřed zraky ukrytá
ve stínu na mechuhezky se usínánalézám útěchuzas budu nevinná
Líný kocour
Náš kocour jmenuje se Snížek,protože celý bílý je,on stará se jen o kožíšek,hezky si o něj pečuje.
Přilákala ho miska s mlékem,pak s klubíčkem by si jen hrál,když zlobí se, hned drápkem sekne,naježí srst - Kočičí král.
A do pelíšku si zas lehá,očka svá mhouří - hned by spal,myška si kolem něho běhá,on spokojeně přede dál.
Svatba
Čas tak rychle letí,naše děti nejsou děti,najednou jsou dospělí,dospěli až k posteli.
SMS mi poslali,na svatbu mě pozvali,za tu malou chviličkustvořili i babičku.
Tak se bráním dojetí,už je to čtvrt století,co jsem také bíláza nevěstu byla. Stačí říct jen "ano"a je dokonáno.
Slazení nebo sladění?
Každý máme jiný vkus,stejně kávu sladíme,pořád říkám, jen to zkus,vždyťse k sobě hodíme.
Musím najít řešení,všechno více sladit,pak našemu souzněnínebude nic vadit.
Na ptáky jsme krátký
Nad mořem v dáli
racci se smáli,
nemají moc zábavy,
přesto jsou furt chechtaví
Stále bude chybět
Ráda jsem ho poslouchala,skoro všechny písně znala,mnohé často mělyobsah neveselý.
S nešvary své dobybít se uměl slovy. Nejde prát se s osudem,druhý Kryl už nebude.
Teď je právě čas,kdy měl zpívat zas.
KOULE/ opona
Věčná hra
Života příděl předem je danýa potom spadne opona,nakonec osud spočítá rány,potlesk se žádný nekoná.
Jen tichá hudba zahraje tomu,kdo představení má poslední,diváci smutně odejdou domů,pro ně se ještě rozední.
Jinde se právě opona zvedá,láska je toho příčina,že nový scénář osud si hledáa hra života začíná .
KOULE-pověry
Při pohledu do kalendáře,vidím, že zase je ten den,kdy lidé protahují tvářea leckdo bývá nazloben.
Má to být den, jak každý jiný,o pověru jde, to přec vím,však jako jiní bez příčiny,přece jen trochu znejistím.
Ať už je večer, říkám zrána,co na mě kdo kde nastrojí. Štěstí, že dávno nejsem pannaa vodník o mě nestojí.
SuperStát
V televizi právě běžízase jedna ze soutěží.
Kdo z pěveckých amatérůzačne hvězdnou kariéru.
Druhý Gott se sotva najde,"hvězda" vyjde a hned zajde.
Má to význam nějakýhledat jenom zpěváky.
Padají a padají
Podzim nemám ráda,
listí na mě padá,
schovat bych se měla,
než zapadnu celá.
Obyčejný příběh
Snad jsme také slušně žili,trvalo to jenom chvíli,deset, dvacet letsmazat dá se hned,spálit každý most,to je maličkost.
Zkrátka přišla jiná. Čí to byla vina. Ona byla mladáa měla to ráda.
První láska
Byl jsi tak mladý,když se to staloa něco tadyživot ti vzalo.
Také já byla v té době mladá,o nás dvou snila,měla tě ráda.
I po tom časepatříme k sobě,já žiju - zdá sea ty jsi v hrobě.
"Děkuji za bolest",řekl by Kryl.
Horory
Celý den nevylezu z "nory"a hledět budu na horory. Je to má láska velikáčas při tom pěkně utíká. Když všude spousta krve teče,začínají mi v břiše křeče. Krev bude asi opravdová,jen se zdá trochu oranžová(fialová).
Hledání
Básničky se nerodíjako v lese houby,to se člověk nachodí,nežli slova skloubí.
Zatím samá lebedavšude kolem roste,jeden se holt nahledá,kde je slůvko prosté.
Stále jenom chaluhyvesele tu bují,nemít jiné zásluhy,tak se polituji.
Třeba proutku mávnutímnáhle slůvko vzklíčí,zkusím k němu najít rým,než ho paměť zničí.
Dětství
Chtěla bych vrátit všechno zpátky,do doby, kdy byl čistý svět,kdy věřila jsem na pohádky,co uměl děda vyprávět.
Tehdy se zdálo všechno velkéa malý byl jenom náš dům,bydlelo nás všech pět v něm celkem. Chléb dávala jsem králíkům.
My s panenkami jsme si hrály,jinačí byly nežli dnes,pravda je - také méně stály.
Na úvod
Začátek bývá vždycky těžký,to mnohokrát jsem zažila,já nechci dobýt vrchol Sněžky,jen bych to ráda zkusila.
Když pročítám si něčí skvosty,sama jen těžko hledám rým,mám trému ze své maličkostia zatím si moc nevěřím.
Také mě,jako mnohé,lákáspřízněných duší společnost,tak to chci zkusit u Písmáka,třeba si brzy řeknu:"Dost. "