Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHovor se smrtí...
31. 10. 2009
8
11
1817
Autor
Stínolez
Zamyšlení ve stravitelné formě? ..
„Ano. Vždy jsem zde…“ dostane se mi odpověď.
„A kdo jsi?“
„Ty víš…“
„Smrt?“ ptám se, ač se mi strachem chvěje hlas.
„Překvapení? Strach? Proč?“
„Nevím, jsi zlá. Špatná. Bereš lidem život.“
„Ty tomu věříš? Myslíš, že jsem pouze stvoření plné zla?“
„Musíš být. Nejsi. Nevím…“ připustím rezignovaně.
„To je lepší. Nikdo to neví, dokud mne nepotká a nezjistí to.“
„Ale já se s Tebou setkal. Vzala’s mi lidi, které jsem miloval…“ bráním se chabě.
„Vzala? Ne… Šli. Museli dál.“ odpovídá s úsměvem.
„Kdo o tom rozhoduje? Ty? Osud? Bůh?“ zmateně se rozhlížím.
„Bůh, Osud, Život, Smrt… Mám mnoho jmen.“
„To Ty’s mi je vzala? Ty’s to chtěla?“
„Já ne. Oni… Jejich čas se naplnil… Netruchli pro ně. Zpět je nepřivoláš. Jen promarníš chvíle, které Ti byly dány. Svíčka Ti hoří zatím pomalu, ale ubývá…“
„Kdy umřu?“
„Nechtěj to vědět. Užil by sis život, kdybys věděl, že Ti zbývá minuta, hodina, den, měsíc, deset let…?“ ptá se.
„Nevím… Jde smrti zabránit?“
„Myslíš tehdy, až skutečně přijde Tvůj čas?“
„Ano.“
„Ne.“
„Proč?“
„Protože nastal Tvůj čas.“
„Ale kdo tak určí?“
„Jak jsem řekla. Ty sám. Až se splní účel a smysl Tvé existence.“
„A jak to poznám?“
„Umřeš…“
„A co bude dál?“
„Dál? Dál je to na Tobě… Ty volíš další cestu. Já Ti jen ukáži směr.“
„Kam?“
„To také záleží na Tobě… Teď spi… Zkus zase začít žít… Není Tvůj čas… Až bude – přijdu sama… Zatím sbohem…“
11 názorů
král bramborových lidí
29. 05. 2012
ProdukceNamolu: Mozna to muze znit jako psani nevyrovnane 16ti lete slecny, na druhou stranu ona by videla jen jednu stranu, nikoliv obe a dalsi strany za tim..:)
ProdukceNamolu
07. 11. 2009Sebastiana
31. 10. 2009
já jsem na tyhle jenž-e, přechodníky a spol.hrozná. Když už přechodník, tak maje. A promiň, že Ti kecám do díla.