děkovačka na konec...

Těchtro pár řádků

možná pro někoho  tento blábol  a výmisl věnuji  pokud věnování příjmou všem kdo
mě poznaly ve  světle jenž nebylo moc růžové ani  oslnivé, všem kdo mě tahal z různých průserů a
že jich v mém životě nebylo málo... počínaje mou  chápavou maminkou a
tatínkem  Mariou  a Liborem, za lásku v děctví  vděčím mé sestře Evě a
mým dvou babičkám  Ireně a  Filomeně a
dědečkům Milošovi a  Vasilovi  i když ty jsme nemohla moc dokonalepoznat
nebot můj život opustily  velmi  brzy.  také bych chtěla poděkovat všem našim sousedům...
 Že nás ještě nevystěhovali z ulice ...a taky všem pedagogům a  učitelům kteří prošli
mým životem a zanechali kus jejich práce.. Tak jako  všem vychovatelům  z DDú a Svpéček  kterými
jsem si za  mojí minulost prošla a že jich nebylo málo.. .
 Věnováno všem třídním učitelům kteří mě vždy podržely když bylo potřeba
a dostaly mě do dalších ročníků... ano jim vděčím za to že jsme vyšla
základku za  devět let a  vycházela z devítky.. už tolikrát jsme chtěla něco vzdát
 ale vždy byl někdo na blízku aby mě podržel a  donutil jít dál a jen tak to
 nevzdát.. ¨A těhlech chvil jsme si  zažila velmi opravdu  mnoho....¨ i Těmto dobrodincům
 dlužím poděkování!! Bez nich  bych znončila jinak.A každý ví že já jsme  moc živá a veselá slečna.. ale po odchodu ze školy v litomyšli se toho hodně změnilo¨.. Studuju v Kopidlně a energie co jsme měla tak mě naprosto opustila a jsme jiná neůplná..

kdo mě znal jako smíška a super novu co nezavře klapačku tak ta už odešla ... postupem času  sevytratila ze mě....

 mohlka bych šíleně dlouhio vyjmenovat  komu vděčím za   to co pro mě  kdo udělala ale to ani snad nejde..